Osobnost dogmatická: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
</div> | </div> | ||
− | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Malewski, A.'': Nietolerancja dogmatyzmu i lek. In: ''O nowy | + | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Malewski, A.'': Nietolerancja dogmatyzmu i lek. In: ''O nowy ksztalt nauk społecznych''. Warszawa 1975; ''Rokeach, M.'': The Open and Closed Mind. Investigation into the Nature of Belief System and Personality System. New York 1960. |
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]] | [[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]] | [[Kategorie:Terminologie/politika, ideologie, právo, správa]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]] | [[Kategorie:Terminologie/osobnost a psychika]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 7. 2. 2018, 11:43
osobnost dogmatická – pojem zavedený do soc. psychologie a později i s-gie v r. 1960 M. Rokeachem pro označení zvl. druhu autoritářské osobnosti, jež však nevykazuje přímou vazbu na pravicovou ideologii (jak je tomu v původním pojetí autoritářské osobnosti T. W. Adorna). Rozmanité vlastnosti o.d. mohou mít společné kauzální podloží. Podle Rokeache je tímto podložím komplex poznávacích, kognitivních obranných reakcí proti strachu: identifikace s absolutní autoritou je způsobem, jak si poradit se strachem. Naopak osobnosti, které nemají pocit ohrožení, vykazují větší způsobilost samostatně realisticky hodnotit stav věcí, tedy nezávisle na přáních, odměnách nebo trestech ze strany vnějších autorit. Někteří autoři (např. J. Korałewiczová) poukazují na to, že i strach může vznikat v důsledku slabé intelektuální připravenosti, omezených soc. kontaktů a absence schopností, takže zjednodušený obraz světa může produkovat pocit ohrožení a vyvolat dogmatismus až sekundárně. Rokeachovo pojetí nebylo sice přijato jednoznačně (např. K. D. Horneyová ukazuje, že u osobností silně dogmatických pocit ohrožení někdy naopak absentuje), má ovšem s-gický význam – mj. proto, že vznik dogmatismu spojuje také s faktem existence vlastních a cizích soc. skupin a vzájemných vztahů mezi nimi. Naše hodnocení jiných lidí a cizích, nečlenských skupin podle Rokeache spočívá na tom, jak dalece jsou systémy přesvědčení, jež sami sdílíme, podobné obdobným systémům jiných lidí a cizích skupin. Dokonce tam, kde zdánlivě dochází k diskriminaci jiných lidí na základě rasy, původu atd., rozhodující roli nakonec hrají rozdíly v kognitivních systémech. Pro o.d. je charakteristické, že její intelektuální struktura neumožňuje adekvátní poznání a přesné zjištění stupně podobnosti a odlišnosti názorů a přesvědčení. Takto deformovaná recepce soc. skutečnosti vede o.d. k tomu, že snadno podléhá předsudkům, stereotypům a resentimentům, obecně také k obtížnějšímu navazování pozitivních interpersonálních vztahů. Ideu o.d., kterou rozpracoval Rokeach, zabudoval do svého pokusu o obecnou teorii chování A. Malewski. (Viz též otevřenost a uzavřenost postojová.)
dogmatic personality personnalité dogmatique dogmatische Persönlichkeit personalità dogmatica
Literatura: Malewski, A.: Nietolerancja dogmatyzmu i lek. In: O nowy ksztalt nauk społecznych. Warszawa 1975; Rokeach, M.: The Open and Closed Mind. Investigation into the Nature of Belief System and Personality System. New York 1960.