Sňatečnost: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
|||
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.) | |||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
</div> | </div> | ||
− | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Rychtaříková, J.'': Tabulky sňatečnosti a metody jejich konstrukce. Demografie, 1984, č. 2; ''Sňatečnost'' | + | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Rychtaříková, J.'': Tabulky sňatečnosti a metody jejich konstrukce. ''Demografie'', 1984, č. 2; ''Sňatečnost a rodina''. Praha 1989; viz též [[demografie]]. |
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Kalibová Květa|Květa Kalibová]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Kalibová Květa]] | [[Kategorie:Aut: Kalibová Květa]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]] | [[Kategorie:Terminologie/demografické procesy a přístupy]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 4. 3. 2018, 11:05
sňatečnost – uzavírání sňatků, resp. vznik manželství na základě zákonem daných podmínek, sledovaný jako hromadný demogr. jev. Sňatek je chápán jako demografická událost opakovatelného charakteru, která nemusí nastat u všech příslušníků zkoumané populace (na rozdíl od narození a úmrtí). Limitujícími faktory uzavírání sňatků bývá min. sňatkový věk, rodinný stav a určitý stupeň pokrevnosti. Sňatkuschopné obyv. je soubor osob, které splňují podmínky k uzavření sňatku, dané v určité společnosti. Rozsah a struktura tohoto souboru závisí na celkovém populačním vývoji i úrovni jednotlivých komponent demografické reprodukce, konkrétně úmrtnosti, porodnosti a rozvodovosti. Intenzita s. se vyjadřuje hrubou mírou s., která udává počet sňatků na 1 000 obyvatel středního stavu v ročním vymezení. Hodnoty hrubé míry s. reagují na změny populačního klimatu a jejich vývoj se odráží v následném vývoji porodnosti. Tento ukazatel je však ovlivněn věkovou strukturou srovnávaných populací a nehodí se proto pro mezinár. srovnání. Intenzita s. je ovlivňována sňatky vyšších pořadí (druhými a dalšími sňatky), tj. sňatky rozvedených, event. ovdovělých osob. Vedle dlouhodobého vývoje s. se sledují i sezónní trendy s., tj. rozložení sňatků v průběhu roku (v čes. zemích minimum v květnu). Při podrobnější analýze s. sledujeme obě pohlaví odděleně a konstruujeme míry s. podle věku. Rozlišujeme míru s. svobodných, kdy počet prvních sňatků v určitém věku je vztažen ke střednímu stavu svobodných osob v daném věku, a redukovanou míru s., kdy počet sňatků svobodných v určitém věku dáváme do poměru se středním stavem obyv. v daném věku bez ohledu na rodinný stav. Při analýze s. sledujeme také průměrný sňatkový věk snoubenců. Úhrnná s. je ukazatel intenzity studovaného jevu a udává průměrný počet sňatků na 100 osob.
Proces s. je nejlépe charakterizován tabulkami sňatečnosti, které představují jednu z forem tabulek života. Rozlišujeme sňatkové tabulky jednovýchodné, které charakterizují proces s. s vyloučením různých rušivých událostí (např. úmrtí), a tabulky několikavýchodné (nejčastěji dvojvýchodné), které s rušivými vlivy počítají. Vstupní charakteristikou sňatkových tabulek je pravděpodobnost uzavření sňatku, výslednou charakteristikou podíl svobodných ve věku 50 l. Princip konstrukce těchto tabulek je obdobný jako u úmrtnostních tabulek. Intenzita s. v současné době v rozvinutých zemích Evropy význ. klesá a zákonné sňatky jsou nahrazovány tzv. konsensuálními svazky, u nás označovanými jako faktická manželství či nesezdaná soužití druha a družky.
nuptiality nuptialité Heiratziffer nuzialità
Literatura: Rychtaříková, J.: Tabulky sňatečnosti a metody jejich konstrukce. Demografie, 1984, č. 2; Sňatečnost a rodina. Praha 1989; viz též demografie.