Škola geografická

škola geografická – (z řec. geógrafia = popis země) – souhrnné označení činnosti autorů, kteří vycházeli při popisu a analýze společnosti jako celku nebo jejích jednotlivých složek více či méně důsledně z geografického determinismu, i když jejich názory byly teoreticky i metodologicky značně diferencované. Obdobně jako jiné projevy naturalismu i tato škola se rozvíjela hlavně ve 2. pol. 19. st., i když prvky obdobného přístupu ke společnosti se objevovaly již v antice, později zejm. v 17. st. Reprezentanty š.g. nebyli pouze sociologové, ale i představitelé jiných spol. věd. Do š.g. bývají zpravidla zařazováni zejm. tito autoři: K. Ritter, A. von Humboldt, F. Ratzel, H. T. Buckle, některými stránkami svého díla rovněž F. Le Play a jeho žáci E. Demolins, H. de Tourville a P. M. Vidal de la Blache. Jisté teze š.g. se spolu s některými myšlenkami soc. darwinismu, biologicko-organických a rasově antropolog. teorií staly základem politicky a ideologicky extrémně reakční geopolitiky. Na š.g. částečně navázal a její některé myšlenky rozvinul zejm. s použitím stat. i jiných empir. metod am. environmentalismus. Určité společné rysy existují také mezi š.g. a ekologickou školou, jež se konstituovala v USA ve 20. letech.

Představitelé š.g. se snažili dokázat, že geogr. podmínky podstatně ovlivňují, případně determinují tyto stránky spol. života: a) hustotu obyv. a jeho rozmístění na zeměkouli, b) charakter obydlí, cest a komunikačních prostředků, c) způsob ošacení, d) způsob výživy, e) ekon. vývoj, způsoby hospodaření a ekon. cykly, f) utváření lidských ras, g) podnikavost a energii lidí, h) sebevražednost, ch) státní systémy, i) soc. instituce, j) rodinu, k) formy duchovního života. Neexistovala prakticky žádná oblast spol. života, kterou by se některý z představitelů š.g. nesnažil uvést do jednoznačné souvislosti s geogr. faktory. Racionální jádro š.g. spočívá v tom, že geogr. podmínky vskutku ovlivňují spol. život a bez určitého jejich stavu by byla existence lidí a tudíž i společnosti nemožná. Vliv geogr. podmínek je však proměnlivý a s vývojem společnosti se zmenšuje. Na š.g. se vztahují kritické výhrady uvedené v souvislosti s kritikou geografického determinismu i s kritikou naturalismu v s-gii. Jde o typicky redukcionistickou tendenci, která se snaží život složitější skutečnosti, tj. společnosti, vysvětlit realitou jednodušší. Takovýto postup problematiku spol. života simplifikuje a nemůže vést k úspěchu.

geographic school école géographique geographische Schule scuola geografica

Literatura: Dějiny buržoazní sociologie 19. a začátku 20. století. Praha 1982; Sorokin, P. A.: Sociologická nauky přítomnosti. Praha 1936; Szczepański, J.: Sociológia. Vývin problematiky a metód. Bratislava 1967.

Jan Sedláček