Ukazatel syntetický

ukazatel syntetický – (z řec. synthetikos = složený) – též ukazatel souhrnný – zvl. typ ukazatele, který je jednorozměrnou číselnou proměnnou, shrnující informaci o větším počtu vlastností sledovaného jevu. U.s. je prostředkem redukce souboru ukazatelů nějakého soc. jevu na jedinou charakteristiku. Usnadňuje srovnávání a hodnocení soc. jevů z většího počtu hledisek současně. U.s. se rovněž užívají při vyhodnocování jevových variant. Ve stejném významu jako u.s. se někdy v s-gii užívá termín index, který je však ve statistice zaveden v odlišném smyslu (viz index statistický). Významově blízko pojmu u.s. jsou termíny „souhrnný index“ a „agregátní ukazatel“. Byly konstruovány např. u.s. soc. rozvinutosti států, životní úrovně obyv., úrovně bydlení, soc. statusu, spokojenosti s prací aj. Zákl. kroky při konstrukci u.s. jsou jednak volba výchozích charakteristik (složek, dimenzí) u.s., jednak volba způsobu jejich zobrazení do výsledného u.s. takovým způsobem, aby jej bylo možné považovat za kardinální proměnnou. Hlavním metodickým problémem obvykle je nalezení metody, která by dovolila kombinovat do souhrnné charakteristiky složky s různými metrikami. Propracovány jsou zejm. metody konstrukce u.s. životní úrovně pro mezinár. komparace (J. Drewnowski), které však mají obecnější platnost. Užívají se syntetické postupy, jako průměrování, bodovací metody, metoda normované proměnné, faktorová analýza, nebo takové, kde u.s. je vyjádřen v peněžních, časových a jiných jednotkách. Způsob konstrukce u.s. ovlivňuje jeho vypovídací schopnost – z týchž výchozích charakteristik mohou být při volbě různých postupů vytvořeny obsahově odlišné u.s. Proto se klade důraz na solidní zdůvodnění užité metody. Vytvořením u.s. se ale ztrácí část informace obsažené ve vstupních charakteristikách, proto se místo u.s. někdy dává přednost neredukovaným nebo jen částečně redukovaným souborům ukazatelů (viz profil sociální). Za diskutabilní se zejm. považuje užívání u.s. komplexních soc. jevů, jako je stupeň soc.-ekon. rozvoje, kvalita života aj., protože neúměrně redukují jejich složitost. (Viz též škálování mnohorozměrné.)

synthetic indicator indicateur synthétique synthetischer Indikator indicatore sintetico

Literatura: Galtung, J.: Theory and Methods of Social Research. Oslo, London, New York 1967; Glückaufová, D. – Toms, M.: Metody komplexního vyhodnocování variant. Praha 1986; Lazarsfeld, P. F. – Barton, A. H.: Qualitative Measurement in the Social Sciences. In: Lerner, D. – Lasswell, H. D. eds.: The Policy Sciences. Stanford, Calif. 1951.

Michal Illner