Asimilace

asimilace – (z lat. assimilatio = připodobnění) – proces, jímž se nějaká společenská skupina, obvykle minoritní, migrující apod., prostřednictvím kontaktu stává součástí jiné, dominantní skupiny. A. lze ovšem vztáhnout také k individuu. Proces a. je odlišný od biol. procesu prolínání soc. skupin prostřednictvím vzájemných sňatků. A. znamená na jedné straně plnou akceptaci minoritní skupiny skupinou majoritní, na druhé straně plnou akceptaci kultury majoritní skupiny skupinou minoritní. Proces a. může být alespoň zčásti oboustranný, jestliže se předpokládá, že v průběhu a. předává minoritní skupina některé své kult. znaky skupině majoritní a ta je integruje do svého vlastního kult. systému. Plná a. znamená inkorporaci nových členů do dané společnosti tak, že nejsou odlišitelní od ostatních, „původních“ členů společnosti. Problém a. se stal předmětem systematického empir. i teor. studia v USA v souvislosti s rozsáhlou migrací. Krajní ideologové amerikanizace imigrantů požadovali nikoliv pouhou adaptaci, vnější přizpůsobení, ale úplnou a. v podobě splynutí. Přirozenější je proces a., který nejen ponechává minoritní skupině některé její specif. znaky, ale dokonce je přenáší do kult. systému majoritní skupiny. Problémem a. se empir. i teor. zabývala již na počátku 20. l. chicagská škola, zejm. R. E. Park a E. W. Burgess. Ti rozlišili 4 zákl. procesy: soutěž (interakce bez soc. kontaktu), konflikt (soutěž přenesená na vědomou úroveň soc. a polit. procesu), akomodaci (druh soc. mutace, v němž přání zůstávají stejná, ale mění se jejich soc. organizace) a a. (vzájemné pronikání, v němž osoby a skupiny získávají city a postoje jiných osob a skupin tím, že sdílejí jejich zkušenost, tradici a dějiny). Schematicky uvedli tyto procesy ve vzájemný vztah takto:

sociální procesy ........... sociální řád

soutěž (kompetice) .... ekonomická rovnováha

konflikt ........................... politický řád

akomodace .................... sociální organizace

asimilace ........................ osobnost a kulturní dědictví

B. B. Hessová pojmově přesně rozlišuje tyto možné vztahy mezi minoritními a majoritními společnostmi: 1. segregace (izolace); 2. akomodace (členové minority si uvědomují existenci jiných norem a hodnot, respektují je navenek, ale neinternalizují je, vnitřně je neakceptují); 3. akulturace (dominantní hodnoty jsou akceptovány, ale nedochází k intimnímu soc. sblížení v podobě užších kontaktů přátelských, příp. manželských); 4. a., zejm. tzv. strukturální (vstup do dominantní kultury či společnosti prostřednictvím intimních soc. svazků a dalších forem sdružování); 5. amalgamace (úplné promíchání zejm. prostřednictvím manželských svazků). V čes. prostředí je problém a. diskutován především v souvisloti s romskou otázkou, kde původní projekt úplné a. (nikoliv akomodace nebo akulturace) prakticky zcela soc. zkolaboval.

assimilation assimilation Assimilierung assimilazione

Literatura: Hess, B. B. – Markson, E. W. – Stein, P. J.: Sociology. New York 1992; Park, R. E. – Burgess, E. W.: Introduction to the Science of Sociology. Chicago 1921.

Miloslav Petrusek