Migrace
migrace – (z lat. migratio = přestěhování) – též stěhování – prostorové přemisťování osob přes libovolné hranice (zpravidla administrativní), spojené se změnou místa bydliště na dobu kratší či delší, příp. natrvalo. Jako synonymum m. se používá pojem stěhování. Pojem m. nemusí být použit jen pro mobilitu lidí, biologie a zoologie se zabývají m. rostlin a zvířat. Vzhledem k významu m. byla rozpracována řada ukazatelů, jimiž ji lze sledovat, příp. měřit její intenzitu. Data o m. však nebývají běžně dostupná a zpravidla ani úplná. Československo patřilo k málu zemí, které měly poměrně dobrou statistiku stěhování, takže je možno studovat emigraci a imigraci, což jsou pojmy vyjadřující směr migračního pohybu z hlediska konkrétní země. K zákl. údajům patří počty stěhujících se. Tzv. objem m. (nebo hrubá m.) je úhrn přistěhovalých (hrubá imigrace) a vystěhovalých (hrubá emigrace) z určité územní jednotky za určité období, zpravidla za kalendářní rok. V ČR jej lze počítat za celý stát, za jednotlivé kraje, okresy, obce. Není totožný s počtem migrantů, neboť někteří z nich se mohli stěhovat za rok víckrát. „Čistá migrace“ je rozdíl mezi počtem přistěhovalých a vystěhovalých a označuje se také jako migrační přírůstek nebo „migrační saldo“. Společně s přirozeným přírůstkem je zákl. údajem pro bilanci obyvatelstva sledovaného území. Jako „čistá imigrace“ se označuje kladné migrační saldo, „čistá emigrace“ je záporné migrační saldo. Index hrubé emigrace je počet vystěhování na počet přistěhování, při výpočtu indexu čisté imigrace, který charakterizuje podíl imigrace, jež je z hrubé imigrace ve sledovaném území zachován, se porovnává čistá a hrubá imigrace, tj. migrační saldo se vztahuje k počtu přistěhovalých. Obdobně se postupuje při výpočtu indexu migračního salda jako poměru migračního salda a celkového objemu m. (R. Bacchi nazval tento index „indexem atraktivity“). Celkový počet přistěhování za určité období na 1 000 obyv. středního stavu se označuje jako hrubá míra imigrace; obdobně se konstruuje hrubá míra emigrace. Při sledování intenzity vnitřní m. (v rámci jednoho území mezi jednotlivými jednotkami) se celkový počet vystěhovalých a přistěhovalých vzájemně rovná a ukazatel, který dává do poměru celkový počet přestěhovalých a počet obyv., se označuje jako hrubá míra m.. Někdy se počítá pouze hrubá míra migračního salda, což je migrační přírůstek na 1 000 obyv. středního stavu (údaj obvykle zveřejňovaný za celý stát). Celkové počty migrantů se stejným místem odchodu a stejným místem příchodu vytvářejí migrační proudy, které ovlivňují strukturu osídlení. Jejich hodnocení je zpravidla založeno na parciálních hrubých mírách m., jež se počítají jako poměr přistěhovalých (nebo vystěhovalých) k počtu obyvatel místa přistěhování (nebo vystěhování).
Lze vyjádřit i intenzitu vztahu mezi místem emigrace a imigrace a rozdílnost atraktivity jednotlivých míst (indexy migrační preference). Obvykle se používá metoda, kterou navrhl R. Bacchi a která charakterizuje, zda sledovaný migrační proud je větší nebo menší než proud očekávaný podle velikosti obou míst bez ohledu na jejich vzdálenost. Při analýze m. se značný důraz klade i na zjišťování demogr. charakteristik migrantů (jejich pohlaví, věku, rodinného stavu, ekon. aktivity, národnosti). Zjišťují se jak skladba migrantů podle uvedených charakteristik, tak i míry m. (podle věku, rod. stavu, ekon. aktivity apod.). Podle počtu ženatých mužů a vdaných žen lze odhadovat stěhování rodin a domácností. Je-li k dispozici třídění migrantů podle věku, lze použít i emigrační tabulky a vypočítat pravděpodobnost emigrace z dané populace (obdobně jako se počítají tabulky života; při výpočtu se obvykle abstrahuje od úmrtnosti). S-gie věnuje pozornost hlavně motivům m., resp. emigrací a dopadům m. na lokální soc. a profesní strukturu, na požadavky bydlení, pracovních příležitostí, vzdělávacích zařízení, zdravotnických služeb. Spolu se soc. a kult. antropologií studuje též vliv m. na životní styl, uchovávání či narušování tradic a obyčejů, intervenci příbuzenských svazků do m. apod. Zabývá se také možnostmi a účinností regulace m. a jejím vztahem k soc. politice, populační a natalitní politice. S-gie politiky zkoumá mj. vazbu větších migračních pohybů či tendencí ve vztahu k polit. zřízení, situaci národnostních a rasových menšin, vzniku nátlakových skupin apod.
migration migration Migration, Wanderung migrazione
Literatura: Pavlík, Z. – Rychtaříková, J. – Šubrtová, A.: Základy demografie. Praha 1986; Srb, V. – Kučera, M. – Růžička, L.: Demografie. Praha 1971; viz též demografie, mobilita prostorová.