Vídeňský kruh: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Ayer, A.'': Language, Truth and Logic. London 1936; ''Carnap, R.'': Problémy jazyka vědy. Praha 1968; ''Kraft, V.'': Der Wiener Kreis. Wien 1950; ''Schlick, M.'': Allgemeine Erkenntnislehre. Berlin 1918; ''Viceník, J.'': Spory o charakter metodológie vied. Bratislava 1988. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Ayer, A.'': Language, Truth and Logic. London 1936; ''Carnap, R.'': Problémy jazyka vědy. Praha 1968; ''Kraft, V.'': Der Wiener Kreis. Wien 1950; ''Schlick, M.'': Allgemeine Erkenntnislehre. Berlin 1918; ''Viceník, J.'': Spory o charakter metodológie vied. Bratislava 1988. | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Parusniková Zuzana|Zuzana Parusniková]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Parusniková Zuzana]] | [[Kategorie:Aut: Parusniková Zuzana]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]] | [[Kategorie:Terminologie/sebereflexe sociologie a vědy vůbec]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] | ||
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:04
Vídeňský kruh – skupina empir. orientovaných filozofů a vědců, která vznikla v r. 1929 iniciativou M. Schlicka ze Spolku E. Macha (Schlick byl Machovým pokračovatelem na katedře filozofie induktivních věd na vídeňské univerzitě). V.k. se formoval též pod vlivem Wittgensteinových myšlenek o funkci jazyka ve věd. analýze a Russellovy logiky. Byli v něm sdruženi teoretici různých profesí: filozofové a logikové (M. Schlick, H. Feigl, F. Waismann, R. Carnap, K. Gödel), sociologové (O. Neurath), historikové (V. Kraft), matematikové (H. Hahn), fyzikové (P. Frank). Přes značnou rozdílnost odborného zaměření spojovala členy V.k. snaha o vytvoření tzv. jednotné vědy. Prostředkem k tomuto cíli mělo být plné využití moderní logiky v analýze formální struktury jazyka. Do vědy pak mohou být zahrnuty jen takové výrazy, které lze formalizovat a podrobit verifikaci, která je kritériem smysluplnosti vět. Filozofie byla pojata jako analýza vět a pojmů empir. věd. Vytvoření nových základů vědy bylo hlavním předmětem zkoumání celého směru logického pozitivismu, kam kromě V.k. patřila též vlivná berlínská a lvovsko-varšavská škola(viz též neopozitivismus). Půdou názorové konfrontace členů V.k. se stal časopis Erkenntnis, vydávaný společně s berlínskou skupinou do r. 1938. Vliv V.k. se později uplatnil především v anglosaské filozofii. Velkou zásluhu na tom měl R. Carnap, který odešel do USA (následován Gödelem a Feiglem) a podnítil zde vznik sdružení International Encyclopedia of Unified Science. Logický pozitivismus se v dalším vývoji postupně transformoval do různých podob postpozitivismu a filozofie jazyka. Od r. 1977 se obnovilo vydávání časopisu Erkenntnis jako platformy pro analytickou filozofii pod vedením K. G. Hempela, W. Stegmüllera a K. W. Esslera.
Vienna Circle Cercle de Vienne Wiener Kreis circolo di Vienna
Literatura: Ayer, A.: Language, Truth and Logic. London 1936; Carnap, R.: Problémy jazyka vědy. Praha 1968; Kraft, V.: Der Wiener Kreis. Wien 1950; Schlick, M.: Allgemeine Erkenntnislehre. Berlin 1918; Viceník, J.: Spory o charakter metodológie vied. Bratislava 1988.