Distance sociální

distance sociální – (z lat. distantia = vzdálenost, různost) – v původním s-gickém významu míra vzájemného porozumění či neporozumění mezi dvěma osobami, osobou a skupinou nebo skupinami, navzájem projevovaná v podobě předsudků (nebo jejich absence) a v dalších různých konkrétních formách chování. Pojem zavedli původně R. E. Park a E. W. Burgess v kontextu svých soc. ekologických úvah a analýz. Rozlišovali 2 procesy či tendence související s d.s.: přiblížení (approach) a vyhnutí se (avoidance). D.s. vzniká tehdy, jestliže převládne tendence k vyhnutí se soc. kontaktu. Pojem d.s. se objevuje také ve formální s-gii G. Simmela a zejm. L. von Wieseho, pro něhož byl růst d.s. podstatným kritériem rozlišení mezi soc. skupinami, masou, abstraktními kolektivitami atd. Pojem d.s. metodol. zakotvil E. S. Bogardus, který navrhl škálu d.s., někdy přímo označovanou jako škála Bogardusova. Ta byla později několikrát modifikována, ale obvykle se aplikuje pomocí 7 výroků (od „vstoupiti do manželského svazku“, „pracovati na jednom pracovišti“ až po „fyzické vyhnání“). Měří soc. vzdálenost mezi soc. skupinami (původně zejm. mezi skupinami etnicky odlišnými). Prostřednictvím sociometrie vstoupil pojem d.s. do sociální psychologie, kde však byl významově dále modifikován. D.s. je zde zkoumána především jako prostorový činitel, který význ. ovlivňuje soc. chování (viz též chování prostorové). Edward T. Hall zkoumal problém prostorové vzdálenosti v různých kulturách a rozlišil 4 odlišné zóny soukromého prostoru: 1. intimní distanci, v níž komunikujeme a interagujeme s lidmi nejbližšími (18 palců); 2. personální distanci (od 18 palců do 4 stop) pro komunikaci s přáteli a známými; 3. d.s. (4–12 stop) pro relativně formální komunikaci, která nepředpokládá fyzický kontakt; 4. veř. distanci (nad 12 stop) pro odlišení mluvčího od publika. Velmi podrobně se problémem d.s. v soc. psychol. souvislostech zabývali např. Leon Festinger, Stanley Schachter, Kurt W. Back aj. V s-gii se však pojem d.s. používá také v metaforickém významu, zejm. uvažuje-li se o vertikální d.s., tj. o soc. vzdálenosti mezi vrstvami, třídami a skupinami, která je založena na odlišnosti soc. statusu, prestiže, autority, moci a bohatství. Metaforický i reálný význam pojmu se však v některých případech navzájem přibližují. Někteří autoři dokonce uvažují o tom, že jedna z podstatných odlišujících charakteristik celých globálních společností spočívá v tom, jaký typ a míra d.s. v nich převládají. Také soc. instituce uvnitř globálních společností se liší stupněm formalizace d.s. V posledních desetiletích pojem d.s. přestal být v literatuře používán, a to dokonce i v kontextech výzkumu soc. stratifikace a mobility. Právě v tomto kontextu byl u nás pojem d.s. použit ve výzkumu soc. stratifikace čsl. společnosti v r. 1967 (P. Machonin a kol.).

social distance distance sociale soziale Distanz, sozialer Abstand distanza sociale

Literatura: Bogardus, E. S.: Introduction to Social Research. Los Angeles 1963; Hall, E. T.: The Hidden Dimension. New York 1966; Machonin, P. a kol.: Československá společnost. Bratislava 1969; Park, R. E. – Burgess, E. W.: Introduction to Science of Sociology. Chicago 1924.

Miloslav Petrusek

---

Viz též heslo distance v historickém Malém sociologickém slovníku (1970)