Kult rozumu

kult rozumu – uctívání lidského rozumu jako nejvyšší dokonalosti v analogii s kultem nadpřirozených mocností, bohů. Je to extrémní postoj, který vznikl v souvislosti s tím, že v období racionalismu, osvícenství, se rozum stával velkou hodnotou. Začal být stavěn na roveň náb. víry nebo nad ni. Předstupněm se stal pokus deistů vyřešit starodávné úsilí o soulad obou poloh, přístupů způsobem, který učinil rozhodujícím kritériem zjevení rozum (viz deismus). V jistém smyslu je k.r. paradoxní pojem, protože vyjadřuje „víru v rozum“. Je jednak výrazem antropocentrismu, jednak přetrvávající potřeby víry a možnosti substituování jejích tradičních náb. objektů objekty světskými. K.r. má svoji reálnou hist. peripetii, která se odehrála za Velké fr. revoluce. První „Svátek Rozumu“ se konal v pařížské katedrále Notre Dame 10. listopadu 1793. Obřad měl náb. charakter a byl spojen s nahrazením soch svatých bytostmi revol. hrdinů a s přejmenováním kostelů na „chrámy rozumu“. M. Robespierre tyto oslavy posléze zakázal a zavedl „kult nejvyšší bytosti“ (7. 5. 1794). Obě tyto krátce trvající akce lze řadit k extrémním pokusům o vytvoření občanského náboženství.

cult of reason culte de la raison Kult der Vernuft culto della ragione

Alena Vodáková