Otázka projektivní: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> viz [[projekce]]. | <span class="section_title">Literatura:</span> viz [[projekce]]. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Komárková Růžena|Růžena Komárková]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Komárková Růžena]] | [[Kategorie:Aut: Komárková Růžena]] | ||
[[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]] | [[Kategorie:Metodologie/metodologie empirického výzkumu]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:02
otázka projektivní – je součástí tzv. projektivních technik, založených na tom, že člověk promítá své vlastní emoce, motivy a postoje do odhadování a posuzování chování druhých lidí (viz projekce). O.p. jsou nepřímé svým obsahem, ale formálně si zachovávají výhody přímého dotazu. Pokud v dotazníkovém šetření či v interview chceme získat odpovědi v oblasti neochotně sdělovaných nebo prestižních obsahů, můžeme použít o.p. formulovanou tak, že respondent neodpovídá sám za sebe, ale informuje nás, jak je tomu u ostatních lidí (co si myslí, jaké mají hodnoty, aspirace, jak by se chovali v určité situaci). Dotazy se většinou vztahují k neurčitě vymezené skupině lidí (k lidem ze soc. okolí, k lidem „u nás“, „ostatním mladým lidem“, k lidem jako takovým). Odhadnout míru této identifikace je ovšem obtížné, což je problém zejm. běžných s-gických šetření (méně již hloubkového interview či ohniskového interview, jejichž součástí je i zjištění míry této identifikace). Výhodou o.p. je i menší potřeba záruky anonymity. V jednom a témž dotazníku lze kombinovat přímé otázky a o.p. k témuž problému a odpovědi srovnávat a vyhodnocovat pro účely validizace.
projective question question projective projektive Frage domanda proiettiva
Literatura: viz projekce.