Potřeby kulturní: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Malinowski, B.'': A Scientific Theory of Culture and Other Essays. New York 1944; ''Parsons, T.'': Social Systems and the Evolution of Action Theory. New York 1977; ''Parsons, T.'' – ''Smelser, N.'': Economy and Society. A Study in the Integration of Economy and Social Theory. London 1956. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Malinowski, B.'': A Scientific Theory of Culture and Other Essays. New York 1944; ''Parsons, T.'': Social Systems and the Evolution of Action Theory. New York 1977; ''Parsons, T.'' – ''Smelser, N.'': Economy and Society. A Study in the Integration of Economy and Social Theory. London 1956. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Hubáček Ondřej|Ondřej Hubáček]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Hubáček Ondřej]] | [[Kategorie:Aut: Hubáček Ondřej]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/umění a masová kultura]] | [[Kategorie:Terminologie/umění a masová kultura]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]] | [[Kategorie:Terminologie/životní styl a volný čas]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
potřeby kulturní – v širokém smyslu všechny sekundární potřeby jednotlivců nebo skupin, které se vyvíjejí v procesu fylogeneze a ontogeneze člověka z kultivovaných způsobů uspokojování primárních potřeb. Často jsou však p.k. vztahovány pouze ke sféře kultury v jejím užším pojetí a pak jde zejm. o potřeby uměl. tvorby a percepce. Ve funkcionalistické teorii B. Malinowského, vycházející z analýzy vztahů mezi potřebami člověka a jeho kult. jednáním, jsou p.k. chápány jako výsledek procesu transformace lidských organických (biol.) potřeb. Při jejich uspokojování člověk permanentně produkuje nové předměty, nové formy organizace spol. vztahů, rozvíjí své znalosti a vytváří tak postupně nové, umělé prostředí – kulturu. Aby však kultura mohla plnit svoji funkci v uspokojování organických potřeb, musí se sama reprodukovat, tzn. musí vytvářet mechanismy umožňující přenos kult. hodnot, resp. kulturního dědictví z generace na generaci. Tak vznikají nové p.k., které mají instrumentální povahu, působí jako imperativy či determinanty lidského chování a stimulují aktivitu člověka zejm. v oblasti ekonomiky, soc. kontroly, vzdělání a polit. organizace společnosti. Tyto mechanismy a potřeby je ovšem nutné neustále udržovat ve vzájemných funkčních vztazích, určovaných specif. zákony kult. reality. To vyvolává vznik ještě vyššího typu p.k., potřeb integrovaných neboli syntetických, spadajících do oblasti vědy, morálky, náboženství a umění, které zajišťují soudržnost dané soc. skupiny a fungování jejího kult. systému. V pojetí T. Parsonse představují p.k. jeden ze 4 zákl. typů specif. potřeb spol. systému, vyplývajících ze vztahu tohoto systému k vnějšímu prostředí i z jeho vnitřního fungování. Jejich uspokojování je nezbytnou podmínkou zachování rovnováhy systému. Jsou to ty potřeby, které se váží na kult. subsystém společnosti, jehož zákl. funkcí je udržování strukturních vzorů (stabilizace institucionalizovaných kult. hodnot a norem) a zprostředkování tlaku na akceptaci těchto hodnot a norem jednotlivci.
cultural needs besoins culturels kulturelle Bedürfnise bisogni culturali
Literatura: Malinowski, B.: A Scientific Theory of Culture and Other Essays. New York 1944; Parsons, T.: Social Systems and the Evolution of Action Theory. New York 1977; Parsons, T. – Smelser, N.: Economy and Society. A Study in the Integration of Economy and Social Theory. London 1956.