Automatizace: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Lilley, S.'': (1957) Automatizace a společnosti. Praha 1958; ''Toffler, A.'': The Third Wave. New York 1980. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Lilley, S.'': (1957) Automatizace a společnosti. Praha 1958; ''Toffler, A.'': The Third Wave. New York 1980. | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Šamonil Václav|Václav Šamonil]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Šamonil Václav]] | [[Kategorie:Aut: Šamonil Václav]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]] | [[Kategorie:Terminologie/práce, technika, organizace a management]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Verze z 11. 12. 2017, 17:01
automatizace – (z řec. automatos = samočinný) – proces nahrazování živé nebo mechanizované práce automatem, technologický aspekt procesu informatizace. Z vývojového hlediska předchází mechanizace, při níž je energie živé práce nahrazována kinetickou energií stroje. Při a. nahrazuje stroj i některé intelektové funkce člověka, což vede k růstu autonomie strojních systémů: dlouhé řetězce pracovních operací nevyžadují přímou účast člověka a kontrolují a regulují se samy. Člověk ztrácí bezprostřední kontakt se zpracovávaným substrátem, s vlastním procesem je spojen sensory a komunikačními médii a vstupuje do něj pouze v případě odchylky od požadovaného standardu, kterou není stroj schopen zvládnout. S růstem komplexnosti a. se ve výrobních systémech postupně mění požadavky na kvalifikaci personálu, převažují činnosti směřující ke sledování funkce strojů, roste polyvalence práce ve všech profesních kategoriích, v horizontálním smyslu (rozšiřování profese o činnosti při seřizování, údržbě a přestavbách výrobního systému) i ve vertikálním smyslu (prolínání činností operátorských, programátorských, kontrolních, řídících a tech.), čímž dochází ke sbližování profesí. Tradiční byrokraticko-industriální řídící struktury se postupně mění ve struktury technicko-služebné, vyznačující se výraznou decentralizací rozhodování a posilováním kompetencí nižších úrovní hierarchie, snižuje se počet řídících úrovní. Ze s-gického hlediska lze tento vývoj hodnotit jako zkracování sociálních distancí ve všech oblastech spol. produkce. Nižší a zejm. střední úrovně mnohem výrazněji než v minulosti participují na rozhodovacích procesech, z hlediska vyšších úrovní hierarchie dostávají rozhodovací procesy charakter interaktivní komunikace mezi různými úrovněmi řízení. Vyšší výkonnost a spolehlivost (aspekt kvality produkce) automatizovaných výrobních systémů vedou k uvolňování význ. části pracovní síly, což vyvolává jednak tlak na rekvalifikace s přesunem do jiných hosp. sektorů nebo růst strukturální nezaměstnanosti doprovázené vyostřováním soc. polarit. A. ve vyspělých zemích má výrazné strukturální dopady v nevýrobních odvětvích a vyvolává nové lokační trendy ovlivňující životní styl obyv. (např. možnost práce z domova, v sousedském nebo regionálním pracovním středisku mimo podnikovou centrálu apod.). Některé lokační trendy obnovují středověké specializované sousedství (průmyslové areály, znalostní areály, technol. parky, technopolis).
automation automatisation Automatisierung automazione
Literatura: Lilley, S.: (1957) Automatizace a společnosti. Praha 1958; Toffler, A.: The Third Wave. New York 1980.