Bytí společenské: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Marx, K.'' – ''Engels, F.'': Německá ideologie. Spisy, sv. 3. Praha 1956; ''Wetter, G. A.'': Dialectical Materialism. London 1958; ''Wiatr, J.'': Společnost. Praha 1968.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Marx, K.'' – ''Engels, F.'': Německá ideologie. Spisy, sv. 3. Praha 1956; ''Wetter, G. A.'': Dialectical Materialism. London 1958; ''Wiatr, J.'': Společnost. Praha 1968.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Čechák Vladimír|Vladimír Čechák]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
 
[[Kategorie:Aut: Čechák Vladimír]]
 
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:01

bytí společenské – kategorie používaná převážně v marx. filozofii, kde má fundamentální význam. Podobně jako bytí je v této filozofii vysvětleno vzhledem k vědomí, je zde i b.s. vymezeno v zásadě vztahem ke společenskému vědomí: jako prvotní, určující, objektivně reálné, na vědomí nezávislé materiální bytí. V učebnicovém výkladu historického materialismu, jehož autorem je zřejmě J. V. Stalin, je b.s. charakterizováno jako „aplikace“ vztahu bytí a vědomí na spol. problematiku, což vychází z pojetí celého hist. materialismu jako „aplikace“ dialektického materialismu na společnost a spol. procesy (J. V. Stalin: Otázky leninismu). Toto pojetí odporuje mj. i reálnému vývoji marx. filozofie. Podle K. Marxe je b.s. oblastí materiálního života a spol. vztahy vznikají při jeho reprodukci. V pozdější době (ještě za života Marxova) došlo k jistému redukcionismu, podle nějž b.s. bylo pojímáno jako „výrobní proces“ a vztahy v něm vznikající. Proti tomuto redukcionismu se v posledních letech svého života ohrazoval F. Engels (1894). Běžné byly v marx. filozofii analogie mezi kategoriemi b.s. a spol. vědomí na jedné straně a mater. základnou a ideol. nadstavbou na straně druhé. Na to zřejmě reaguje A. Gramsci pojmem „historického bloku“ jako jednoty základny a celého komplexu nadstaveb, který je třeba studovat v celé jeho komplexnosti a rozporuplnosti. V současné filozofii se používá spíše pojem lidské bytí, které je zpravidla chápáno jako vědomé i jako „sociální“, tj. spol. podmíněné. Jednotlivé fil. směry a proudy spatřují specifiku tohoto bytí různě, v závislosti na své orientaci. Problematika „lidského bytí“ byla i ústředním tématem svět. fil. kongresu v Brightonu r. 1988 (Philospophy of Human Being).

social being être social Gesellsehaftliches Sein essere sociale, divenire sociale

Literatura: Marx, K.Engels, F.: Německá ideologie. Spisy, sv. 3. Praha 1956; Wetter, G. A.: Dialectical Materialism. London 1958; Wiatr, J.: Společnost. Praha 1968.

Vladimír Čechák