Dekalog: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
</div> | </div> | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Vodáková Alena|Alena Vodáková]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]] | [[Kategorie:Aut: Vodáková Alena]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]] | [[Kategorie:Terminologie/náboženství a magie]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:01
dekalog – (z řec. deka = deset; logos = slovo, učení) – desatero božích přikázání neboli deset zákl. morálních norem, které uznává téměř ve stejné verzi judaismus i křesťanství a které jsou prezentovány jako Bohem zjevené pravdy (Bůh je předal Mojžíšovi na hoře Sinai, 7 týdnů po opuštění Egypta byly vryty do kamenných desek úmluvy). Údajný nadčasový a mimolidský původ dodává těmto normám charakter sugestivních morálních imperativů. Význam d. spočívá v tom, že stanovil hlavní pravidla mezilidských vztahů nutná k fungování společnosti, která spoluvytvářejí základ určité kult. a civilizační linie. První 3 přikázání (v judaismu 4) obsahují kultovní předpisy (které mají ovšem rovněž integrující spol. význam): víru v jediného Boha, zákaz jeho zlehčování a urážení a povinnost ctít jej předepsanými rituály. Další přikázání obsahují úctu k rodičům, zákaz zabíjet (i sebe), smilnit, krást, křivě svědčit (pomlouvat, lhát), rozbíjet cizí manželství a získávat tímto způsobem majetek. Výklad jednotlivých přikázání se v průběhu doby měnil a lze odlišit poměrně výrazně judaistickou a křesťanskou interpretaci. Většina příkazů d. ale stále působí jako morální základ tzv. záp. kultury, jako konstanta, jejíž náb. původ je již zastřen. Porušování d. je v židovském i křesťanském náboženství považováno za hřích. Provinění proti některým přikázáním se postupem času kvalifikovala jako trestný čin a jsou postihována světským právem. D. je předmětem studia sociologie náboženství i sociologie morálky.
Decalogue, Decalog décalogue zehn Gebote decalogo