Sociologie peněz: Porovnání verzí

m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
Řádek 8: Řádek 8:
 
</div>
 
</div>
  
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Heinemann, K.'': Grundzüge einer Soziologie des Geldes. Stuttgart 1969; ''Zelizer, V. A.'': The Social Meaning of Money: „Special Moneys“. ''American'' Journal of Sociology, ''95'', č. 2.
+
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Heinemann, K.'': Grundzüge einer Soziologie des Geldes. Stuttgart 1969; ''Zelizer, V. A.'': The Social Meaning of Money: „Special Moneys“. ''American Journal of Sociology'', ''95'', č. 2.
  
 
''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />
 
''[[:Kategorie:Aut: Večerník Jiří|Jiří Večerník]]''<br />

Verze z 5. 3. 2018, 13:32

sociologie peněz – zabývá se soc. funkcemi peněz (regulativními, asociativními, komunikativními a symbolickými), kult. a psychosoc. mechanismy podporujícími obecnou důvěru v jejich platnost, organizacemi, institucemi a profesemi, jež se jejich fungováním zabývají. Původ s.p. najdeme u klasiků polit. ekonomie a zejm. u K. Marxe, který v Kapitálu rozebral ekon. funkce peněz a ukázal jejich spol. souvislosti. M. Weber se zabýval zejm. racionálními funkcemi peněz jako univerzálního prostředku směny. Zatímco u klasiků byl položen důraz na objektivační, homogenizační a kvantifikační funkce „tržních peněz“, s.p. se zabývá spíše „zvláštními penězi“, jejichž mimoekon. a soc. funkce jsou skryty za nominálně stejnými jednotkami. Snad nejdůkladněji ze všech rozebral peníze jako soc.- psychologický a kult. historický fenomén G. Simmel (viz psychologie peněz). Peníze jsou abstraktním a čistým prostředkem směny nikoli jen jako ekon. či právní konstrukt, nýbrž na základě svého běžného používání. Jejich atributy jsou objektivace a zabstraktnění vztahů mezi lidmi, jež produkuje trh a jež je protikladem reciprocity. Na jedné straně umožňují stále větší individualizaci aktérů, na druhé straně zajišťují jejich propojení, a tedy socializaci. Jsou koncentrovanou a vyhraněnou formou a výrazem důvěry ve státní řád (Simmel). Orientují jednání individuí, jež je založeno na racionalitě a egoistickém sledování zájmů. Jsou spojeny s ideologií formální rovnosti, podle které je společnost potenciálem otevřených možností pro každého (K. Heinemann), zároveň ovšem zajišťují ekon. a soc. diferenciaci společnosti. Různé funkce peněz vystupují do popředí v různých typech společnosti – v tržní společnosti je to funkce regulace výroby a spotřeby, v plánované společnosti funkce státní kontroly, ve stratifikované společnosti indikují peníze status, v různých kulturách nabývají odlišných forem jejich symbolické funkce atd. V souvislosti s pozorností věnovanou ekonomice rodiny je sledováno rozdělení peněz v domácnosti a odlišné zacházení se „zvláštními penězi“, jako jsou peníze manželky nebo kapesné dětí (V. A. Zelizer).

sociology of money sociologie de la monnaie (de l'argent) Soziologie des Geldes sociologia del denaro

Literatura: Heinemann, K.: Grundzüge einer Soziologie des Geldes. Stuttgart 1969; Zelizer, V. A.: The Social Meaning of Money: „Special Moneys“. American Journal of Sociology, 95, č. 2.

Jiří Večerník