Diferenciace sociální: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Collins, F. H.'': Herberta Spencera filosofie souborná. Praha 1901; ''Parsons, T.'': Společnosti. Vývojové a srovnávací hodnocení. Praha. 1971; ''Smelser, N. J.'': Social Change in the Industrial revolution. London 1959.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Collins, F. H.'': Herberta Spencera filosofie souborná. Praha 1901; ''Parsons, T.'': Společnosti. Vývojové a srovnávací hodnocení. Praha. 1971; ''Smelser, N. J.'': Social Change in the Industrial revolution. London 1959.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga|Jadwiga Šanderová]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga|Jadwiga Šanderová]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga]]
 
[[Kategorie:Aut: Šanderová Jadwiga]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Verze z 11. 12. 2017, 17:01

diferenciace sociální – pojem chápaný ve dvou významech: 1. Je to proces, v jehož rámci některé aktivity doposud spojené s jednou soc. institucí jsou v důsledku specializace postupně vykonávány několika institucemi, čímž se zvyšuje složitost a heterogenita společnosti. D.s. je někdy zaměňována s dělbou práce obecně. Nicméně, pojem d.s. se užívá zejm. v souvislosti se sociální změnou. Neobejdou se bez něj teorie a úvahy srovnávající industriální společnosti se společnostmi předindustriálními. V klasické s-gii 19. st. se v této souvislosti vývoj společnosti často přirovnával k evoluci živých organizmů, v níž důležitou roli sehrála specializace orgánů. Typickým představitelem této koncepce je H. Spencer, který soc. evoluci chápal jako proces, v němž se soc. systémy, podobně jako organizmy v procesu postupné vnitřní diferenciace a integrace adaptují na své prostředí. Diferenciace struktur je v tomto pojetí nezbytnou podmínkou přežití celku, přičemž důsledkem zvyšující se míry specializace je větší vzájemná závislost a integrace částí. Typickým příkladem procesu d.s. je přesun některých výchovných funkcí, které původně plnila rodina, na specializované výchovné a vzdělávací instituce. Evoluce společností v tomto pojetí probíhá od jednoduché homogenity ke složité heterogenitě. D.s. je rovněž důležitým pojmem strukturního funkcionalismu, zejména v díle T. Parsonse. 2. Druhý význam pojmu d.s. se váže na výsledek uvedeného procesu, fixující po určité období společenskou dělbu práce a vydělující jednotlivé segmenty sociální stratifikace. V tomto smyslu je pojem d.s. vlastně synonymem pojmu sociální stratifikace v jeho širším významu.

social differentiation différenciation sociale soziale Differnzierung differenziazione sociale

Literatura: Collins, F. H.: Herberta Spencera filosofie souborná. Praha 1901; Parsons, T.: Společnosti. Vývojové a srovnávací hodnocení. Praha. 1971; Smelser, N. J.: Social Change in the Industrial revolution. London 1959.

Jadwiga Šanderová