Pyramida věková

pyramida věková – (z řec. piranús = pyramida, jehlan) – grafické uspořádání věkové struktury zkoumané populace k určitému datu s použitím dvojitého histogramu, kde osa věku pro muže je postavena proti ose věku pro ženy. P.v. se konstruuje po jednoletých nebo víceletých (obvykle pětiletých) věkových skupinách. Na svislou osu se vynáší věk, na vodorovnou osu zastoupení příslušné věkové skupiny buď v absolutních počtech, nebo v relativních údajích přepočtených na 1 000 obyvatel. Jestliže se místo histogramu použije dvojitý polygon, nazývá se obdobné uspořádání věkové struktury stromem života. P.v. podává v hrubých rysech historii zkoumané populace. Jednotlivé zářezy odrážejí jevy, které ovlivnily úroveň populační reprodukce, a obvykle pak byly kompenzovány jinými jevy (tzv. natalitní vlny). Jednou vzniklé nepravidelnosti věkové struktury se v populačním vývoji reprodukují. Např. p.v. ČSSR k 31. 12. 1985 (viz schema) ukazuje: 1. nižší úroveň úmrtnosti žen a jejich výraznou převahu u starších věkových ročníků; 2. nižší úroveň porodnosti v době 1. svět. války; 3. snížení počtu narozených v době svět. hosp. krize; 4. zvýšení úrovně porodnosti po 2. svět. válce; 5. pokles počtu narozených na přelomu 50. a 60. l. (přijetí potratového zákona, nástup slabších populačních ročníků z l. 1935–1938); 6. snížení počtu narozených v l. 1966–1968, 7. následnou natalitní vlnu jako kompenzaci předcházející nízké úrovně i jako důsledek přijatých propopulačních opatření v 70. l.

Při grafické prezentaci formou p.v. jsou dobře patrné 3 zákl. typy věkové struktury (podle švédského demografa A. G. Sundbärga): progresivní, stacionární a regresivní. Tyto typy jsou odvozeny od zastoupení dětské a postreprodukční složky v populaci (reprodukční složka obvykle představuje zhruba polovinu obyv.): a) převažuje-li v populaci výrazně dětská složka nad postreprodukční, jde o progresivní typ věkové struktury (obvyklý v rozvojových zemích, u nás např. u romské populace), který je předpokladem rychlejšího početního růstu populace, b) u stacionárního typu je dětská a postreprodukční složka téměř v rovnováze a obyv. početně neroste, c) u regresivního typu dětská složka nedosahuje zastoupení složky postreprodukční, početně ji nenahrazuje a dlouhodobě dochází k snižování celkového počtu obyvatel (tento typ v současné době převažuje v zemích záp. a sev. Evropy, od 70. l. i v čes. zemích). Jestliže se poruší Sundbärgův předpoklad o zhruba 50% zastoupení reprodukční složky v populaci, mluví se buď o akcesivním typu věkové struktury (zastoupení reprodukční složky je vyšší, jako např. v imigračních oblastech nebo v období, kdy nastupují silné populační ročníky), nebo o typu recesivním (případ, kdy zastoupení reprodukční složky nedosahuje 50 % z celé populace). Proces, při kterém dochází k přechodu progresivního typu věkové struktury v typ regresivní, označujeme jako demografické stárnutí, zpětný přechod regresivní věkové struktury v typ stacionární jako demografické mládnutí. P. v. jako typ grafu lze použít ke znázornění struktury obyv. nejen podle věku, ale i podle rodinného stavu, vzdělání, ekon. aktivity apod.

population pyramid pyramide des âges Alterspyramide piramide delle età

Literatura: viz demografie.

Květa Kalibová