Skupiny setkávání: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kratochvíl, S.'': Psychoterapie. Praha 1988; ''Rogers, C. R.'': Freedom to Learn. Columbus, Ohio, Merril 1969; ''Rogers, C. R.'': Challenges of Humanistic Psychology. New York 1972.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kratochvíl, S.'': Psychoterapie. Praha 1988; ''Rogers, C. R.'': Freedom to Learn. Columbus, Ohio, Merril 1969; ''Rogers, C. R.'': Challenges of Humanistic Psychology. New York 1972.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Černoušek Michal|Michal Černoušek]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Černoušek Michal|Michal Černoušek]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Černoušek Michal]]
 
[[Kategorie:Aut: Černoušek Michal]]
 
[[Kategorie:Terminologie/nemoc a medicína]]
 
[[Kategorie:Terminologie/nemoc a medicína]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 
[[Kategorie:Terminologie/sociální strukturace a diferenciace]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Verze z 11. 12. 2017, 17:03

skupiny setkávání – překlad angl. encounter groups – jedna z forem skup. psychoterapie, kladoucí důraz na možnosti stimulovat osobní dovednosti v interpersonálních vztazích. Bohatě se rozvětvila a rozšířila v 60. l. v psychiatrii, poradenství, soc. výcviku apod. Zatímco hlubinné psychoterapeutické směry zdůrazňují restrukturaci osobnosti, filozofie e.g. proklamuje především zážitkové rozměry, a proto se tato spec. forma psychoterapie orientuje na: 1. rozvoj dovednosti lepší komunikace s druhými lidmi; 2. prohlubování vzájemných vztahů (výuka, jak lépe porozumět vlastnímu prožívání mezilidských interakcí); 3. výcvik ve schopnosti postřehu rozdílů v citlivosti na reakce druhých lidí; 4. uvědomování pocitů vlastního těla a fyziologických procesů; 5. stimulaci tvořivých potencialit, resp. kreativity; 6. přehrávání a nácvik situací a problémů spadajících do managementu; 7. stimulaci vzájemnosti a mezilidské kooperace při řešení různých úkolů; 8. návody, jak se zbavit předsudků a egoistického vnímání druhých, jak vnímat celek situace jako nadsumativní hodnotu a nikoliv jen jako prostý součet jeho částí. E.g. jako hnutí hist. inicioval souběh několika psychoterapeutických a manažersko-výcvikových směrů a ideologie personalistického liberalismu. Na samotném začátku stojí skupiny, které vymyslel r. 1947 K. Lewin na základě přesvědčení, že moderní společnost klade důraz na zvládnutí technologií, ale vůbec se nestará o výcvik a rozvoj mezilidských vztahových dovedností. Mezi zdroje e.g. lze počítat také gestaltismus a „na klienta soustředěnou psychoterapii“ C. R. Rogerse, který zahájil éru tzv. intenzívních skupinových procesů. E.g. jako terapeutický proces se ve skupinách, v nichž je zdůrazněna verbálně komunikační složka (na rozdíl od pohybových, dotykových či muzikoterapeutických variant), odvíjí podle několika univerzálních pravidel: a) asociativního rozhojnění materiálu, b) popisu minulých zážitků, c) nácviku vyjadřování negativních pocitů, d) průzkumu osobnostně význ. materiálu, e) vyjadřování bezprostředně vznikajících interpersonálních emocí, f) nácviku sebepřijetí a začátek změny, g) odbourávání fasád a mimikry vlastního skutečného já, h) individ. posilování získaných zkušeností zpětnovazebními kanály, ch) konfrontace s ostatními členy rodiny, i) vyjadřování pozitivních pocitů, j) behaviorální změny po skončeném skup. výcviku, k) konečné fáze: gradace příslušných změn. Terapii pomocí s.s. převzalo v různých modifikacích také současné tzv. komunitní hnutí.

encounter groups groupes de rencontre encounter groups gruppi di incontro

Literatura: Kratochvíl, S.: Psychoterapie. Praha 1988; Rogers, C. R.: Freedom to Learn. Columbus, Ohio, Merril 1969; Rogers, C. R.: Challenges of Humanistic Psychology. New York 1972.

Michal Černoušek