Sociologie humanistická: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
 
Řádek 10: Řádek 10:
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bierstedt, R.'' ed.: On Humanistic Sociology. Selected Papers. Chicago 1969; ''Mokrzycki, E.'': Zalożenia socjologii humanistycznej. Warszawa 1971.
 
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Bierstedt, R.'' ed.: On Humanistic Sociology. Selected Papers. Chicago 1969; ''Mokrzycki, E.'': Zalożenia socjologii humanistycznej. Warszawa 1971.
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav|Miloslav Petrusek]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 
[[Kategorie:Aut: Petrusek Miloslav]]
 
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 
[[Kategorie:Směry, školy, teorie a koncepce sociologického a sociálního myšlení]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03

sociologie humanistická – obecná orientace v sociologii, která: a) zdůrazňuje specifikum soc. skutečnosti, jež se zásadně liší od subhumánních úrovní tím, že ji tvoří lidé schopní dát soc. životu smysl nebo jej z něho vyvodit, a jež tedy vyžaduje při zkoumání také aplikaci specif. postupů, b) odmítá, aby s-gie plnila jakékoliv manipulativní funkce ve vztahu k individuu a lidským skupinám. Edmund Mokrzycki rozlišil dva významy, které se pojmu s.h. přisuzují: 1. význam, v němž se akcentuje rozdíl v soc. funkcích mezi s-gií technokratickou, manipulativní a ideologizovanou na straně jedné a s.h. na straně druhé; 2. význam, v němž se podtrhuje metodol. odlišnost s.h. od jiných, zejm. naturalistických verzí s-gických teorií a přístupů. Termín v prvním významu poprvé zavedl Ch. W. Mills, v jehož pojetí se s.h. stává současně kritickou sociologií, která kategoricky odmítá všechny přímé i nepřímé manipulativní praktiky establishmentu a zejm. odmítá se na nich podílet svým profesionálním věděním. Zákl. funkce s-gie jsou osvětové, kritické, reflexivní a sebeuvědomovací, s-gie má umožňovat občanovi orientaci ve složitosti soc. světa, má spoluvytvářet jeho postoje a názory, korigovat předsudky, vést k toleranci porozuměním odlišnosti jiných kultur a societ atd. Mokrzycki ukazuje, že dobře koncipovaná aplikovaná s-gie s výraznými sociotech. funkcemi nemusí být s takto pojatou s.h. vůbec v rozporu, ale naopak může být její součástí nebo alespoň komplementem. V druhém významu má s.h. tradici delší, sahá až k něm. duchovědě, k W. Diltheyovi a jeho rozlišení věd na přír. a duchové (jejich předmětem je geistige Welt, tedy svět kultury), k M. Weberovi a jeho konceptu porozumění, v Americe k metodol. konceptu imaginativní rekonstrukce (R. M. MacIver a F. W. Znaniecki), empatie (Cooley) atd. Jádro a podstata metodol. pojetí s.h. je nejlépe vyjádřena v Znanieckého pojmu humanistický koeficient. Označení s.h. je však příliš generalizující a navíc emocionálně podbarvené, takže jeho použitelnost je omezená.

humanistic sociology sociologie humaniste humanistische Soziologie sociologia umanistica

Literatura: Bierstedt, R. ed.: On Humanistic Sociology. Selected Papers. Chicago 1969; Mokrzycki, E.: Zalożenia socjologii humanistycznej. Warszawa 1971.

Miloslav Petrusek