Transcendentalismus: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
Řádek 8: | Řádek 8: | ||
</div> | </div> | ||
− | + | ''[[:Kategorie:Aut: Linhart Jiří|Jiří Linhart]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]] | [[Kategorie:Aut: Linhart Jiří]] | ||
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]] | [[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] |
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 17:03
transcendentalismus – (z lat. transcendere = přestoupit, překročit, přejít) – am. fil. a lit. směr 1. poloviny 19. st., jehož zákl. ideou byla představa o naprosté jednotě duchovního principu a hmoty, božství a vesmíru, typická pro panteismus. Nejvýzn. představiteli t. byli A. B. Alcott, R. W. Emerson, M. Fullerová a H. D. Thoreau. T. navazoval na romantismus a utopismus, různé náb. systémy, včetně orientálních, ale i na širší evrop. kult. tradici (J. W. von Goethe, T. Carlyle, S. T. Coleridge, W. Wordsworth). Měl synkretický charakter blízký teozofii. V duchu romantického pojetí světa pokládal přírodu za zjevení a symbol nadsvět. principu. Více však působil jeho mravní individualismus ústící v požadavek průbojnosti, svébytnosti a svéráznosti a kult silných osobností (který byl protějškem Carlyleova kultu hrdinů). Požadavek svébytnosti a svéráznosti byl Emersonem uplatněn nejenom na lidský život a regionalismus, ale i na oblast celé am. kultury. Jeho dílo The American Scholar (1837) bylo a je pokládáno za prohlášení kult. nezávislosti Ameriky na brit. kultuře. Transcendentalisté vytvořili též působivý typ volné umělecké komunity a pokusili se dokonce o založení uměl. komuny na Brook Farm. Své myšlenky často propagovali nejen běžnými liter. formami, ale i přednáškami, sokratovskou metodou dialogu, aforismy, deníky a kázáními. Mnohé z nich lze pokládat za samorostlé podivíny působící na veřejnost nejenom svým dílem, ale i svým životním slohem. To platí zvl. o Thoreauovi, jehož pobyt ve waldenských lesích (motivovaný ideálem života o samotě, z vlastní práce) se stal legendou a byl často napodobován, a to nejen intelektuály. Thoreauův příklad se stal inspirací i pro skauting a tramping a byl vstřebán i příslušníky dalších alternativních hnutí (viz beatnici, hippies atd.). T. měl demokr. charakter a někteří jeho představitelé se dostali do blízkosti utop. socialismu (Alcott např. vedl družstevní farmu Fruitlands u Bostonu, která však záhy ztroskotala). Někteří transcendentalisté patřili k předním zastáncům abolicionismu. Thoreau je prvním teoretikem občanské neposlušnosti a také teoretikem anarchismu.
transcendentalism transcendentalisme Transzendentalismus trascendentalismo