Diferenciace a integrace (MSgS): Porovnání verzí
(Přidána poslední věta Viz též heslo diferenciace sociální ve Velkém sociologickém slovníku (1996)) |
|||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
''[[:Kategorie:Aut: Slejška Dragoslav|Dragoslav Slejška]]''<br /> | ''[[:Kategorie:Aut: Slejška Dragoslav|Dragoslav Slejška]]''<br /> | ||
[[Kategorie:Aut: Slejška Dragoslav]] | [[Kategorie:Aut: Slejška Dragoslav]] | ||
| + | ---- | ||
| + | <span class="see-also">Viz též heslo [[diferenciace sociální]] ve [[VSgS|Velkém sociologickém slovníku (1996)]]</span> | ||
[[Kategorie:MSgS]] | [[Kategorie:MSgS]] | ||
Aktuální verze z 10. 11. 2018, 19:18
diferenciace a integrace (MSgS) ve společnosti představují procesy důležité pro dynamiku sociální struktury (viz struktura sociální). Diferenciací rozumíme proces utváření a odlišování nových společenských vztahů, skupin (viz skupina pracovní) a instituci na podkladě nově vznikajících materiálních i kulturních zájmů, rozličných funkcí, hodnot a rolí (viz status a role). Probíhá zpravidla vydělením svébytných novotvarů v rámci dosavadních skupin a institucí. Dochází k vnitřním rozporům mezi vžitými vztahy a novotvary, k boji o převládnutí, k autonomizaci a nezřídka přímo k osamostatnění novotvarů. Integrace je naproti tomu procesem spojování (federalizace) rozličných, původně na sobě nezávislých společenských skupin a institucí ve vnitřně diferencované celostní útvary, procesem tvorby seskupení, schopných plnit společné úkoly; probíhá na základě sbližování a koordinace rozdílných zájmů a hodnot, vzájemného doplňování rolí a dělby funkcí. Nově integrované celky se vyznačují více či méně rozsáhlou sjednocenou kontrolou a současně komplexností, specifikou svých složek. Heterogenita vnitřních vztahů se pojí s nutností dosahovat relativní homogenity v zájmu akční jednoty těchto celků a souhlasného navazování vnějších vztahů. Někteří badatelé odlišují integraci organizační (dosahování blízkého k optimálnímu souladu mezi zájmy jednotlivců a zájmy příslušné organizace) a integraci společenskou (zintenzívnění společenských svazků mezi účastníky organizace).
Výrazným příkladem diferenciace a integrace je specializace a kooperace v ekonomice jakožto dvě stránky dělby práce. Diferenciace a integrace tvoří procesuální jednotu protikladů, příznačnou pro soudobou společnost, jejíž vztahy se neustále rozrůstají a obohacují, jejíž výrobní síly však vyžadují utváření celospolečenské jednoty. Socialistická společnost je v souladu s tím silně integrovanou, postupem doby se v ní stále zřejměji uplatňují nejen funkčně, ale i zájmově diferenciační tendence. Bez analýzy diferenciačně integračních procesů nelze pochopit dialektiku individuálních, skupinových a celospolečenských zájmů za socialismu.
Viz též heslo diferenciace sociální ve Velkém sociologickém slovníku (1996)