Analýza kauzální
analýza kauzální – analýza struktury kauzálních vazeb v komplexu jevů nebo proměnných, většinou vyjadřovaných pomocí lineárních rovnic a pomocí matem. orientovaných a ohodnocených grafů (uzly reprezentují proměnné, resp. jevy, hrany s orientací na přímou kauzální vazbu „příčina – důsledek“ a ohodnocení hran intenzitu působení). Komplex obsahuje obecně měřené proměnné, chybové proměnné (vlivy náhody, do modelu nezahrnuté vlivy) a latentní vlastnosti. A.k. je založena většinou na pojmech lineární korelace, resp. lineární regrese (viz analýza regresní) pro číselné proměnné, a na pojmu interakce v kontingenčních tabulkách pro kategorizovaná data. K odhadu parametrů (intenzity působení, podílů chybových proměnných) se používají nejčastěji parciální koeficienty korelace a parciální koeficienty determinace, lineární regresní analýza, analýza rozptylu, faktorová analýza, analýza drah lineární, analýza kovariančních struktur, logaritmickolineární modely, modely logitové a probitové, analýza logistické regrese, analýza latentní struktury atd. Postup a.k. spočívá v porovnání hypotetického matem. modelu struktury vztahů s empir. získanou kovarianční (resp. korelační) maticí nebo se soustavou interakcí v kontingenční tabulce. A.k. vychází vždy z předpokladů kauzality a z přijetí matem. formy vyjadřující její působení (např. linearity). V a.k. se používají též simulační techniky k ověřování hypotetických modelů a k predikci u přijatých modelů. (Viz též modelování kauzální.)
causal analysis analyse causale Kausalanalyse analisi causale
Literatura: Asher, H. B.: Causal Modeling. Newsbury Park 1983; Blalock, H. M. jr.: Causal Inferences in Nonexperimental Research. Chapel Hill 1964; Blalock, H. M. jr.: Causal Models in the Social Sciences. Chicago 1971; Boudon, R.: The Logic of Sociological Explanation. Harmondsworth 1974; Heise, D. R.: Causal Analysis. New York 1975; Long, J. S.: Confirmatory Factor Analysis. Newbury Park 1983; Long, J. S.: Covariance Structure Models. Newbury Park 1983.