Sociologický ústav ČSS
Sociologický ústav ČSS (1941–1946)
Návrh na zřízení výzkumného ústavu v rámci Masarykovy sociologické společnosti podal Jaroslav Šíma počátkem roku 1940 v souvislosti s uzavřením českých vysokých škol, které akademické sociology připravilo o práci i o možnost vědecké činnosti. O jeho zřízení Česká sociologická společnost (ČSS; viz Masarykova sociologická společnost) rozhodla na valné hromadě 25. dubna 1941, činnost zahájil v srpnu téhož roku. Předsedou ústavu se stal Emanuel Chalupný, místopředsedou Karel Galla a tajemníkem Stanislav Sommer. Na činnosti ústavu se dále podíleli Jaroslav Šíma (od roku 1942 generální sekretář), Čeněk Zatloukal, tajemník Jindřich Zelenka a 12 pracovníků v Praze a 9 mimo Prahu (stav v roce 1941). Když se Chalupný v únoru 1944 vzdal předsednictví, nahradil jej Galla. Ústav zprvu sídlil v budově pražské filosofické fakulty v Břehové ulici, koncem roku 1943 se přestěhoval do Vladislavovy 15, kde sídlila Česká sociologická společnost. Zrušen byl v roce 1946.
Sociologický ústav především organizoval výzkumy, částečně převzaté z dosavadní práce Společnosti, i nové. V roce 1941 byly zahájeny výzkumy žebráků (J. Šíma, Č. Zatloukal), sociální podmíněnosti pohlavních chorob (J. Kotek, O. Šimáček), platů veřejných (J. Šíma) a soukromých zaměstnanců (J. Zelenka), kulturních podmínek a možností osvětové v Železných horách (K. Galla, E. Chalupný), sociokulturního zeměpisu (J. Šímová, J. Šíma) a „mravně úchylné“ mládeže (J. Šíma). V roce 1942 k nim přibyly výzkum sociálních podmínek tuberkulosní nákazy (O. Šimáček), náboženských soustav (V. Kadlec, J. Šíma), migrace (J. Šíma), sociologie průmyslového podniku (K. Galla, J. Šíma, J. Zelenka) a kuřáctví (E. Chalupný). V roce 1943 byly započaty výzkumy organizace sociální péče (J. Šíma), školství a mimoškolní výchovy (K. Galla), soukromého pojišťovnictví (S. Sommer), venkovských žen zaměstnaných v zemědělství (S. Sommer), organizace neperiodického tisku (S. Sommer), mimopražských učňů (Moravec) a osob podporovaných Sociální pomocí v Praze – Žižkově (Č. Zatloukal). Z těchto výzkumů byly dokončeny zřejmě jen výzkum obyvatelstva v Železných horách, žen na venkově, osob podporovaných Sociální pomocí a výzkum mravně narušené mládeže. Jejich výsledky však vesměs nebyly publikovány. Některé tyto výzkumy probíhaly na přímou objednávku protektorátních orgánů a jejich interpretace byla poplatná dobové ideologii.