Demografie sociologická
demografie sociologická – též demografie sociální, resp. sociodemografíe – je chápána trojím způsobem: 1. jako hraniční disciplína mezi sociologií a demografií, která se zabývá studiem soc. předpokladů a důsledků demogr. procesů, a to jak v obecné poloze demografické reprodukce, tak na úrovni konkrétního demografického chování; 2. jako součást demografie soustřeďující se pouze na studium mikroúrovně demogr. procesů, tzn. demogr. chování jednotlivců, rodiny, příp. jiných kolektivit úzce s nimi svázaných (např. příbuzeneckých systémů, skupin vrstevníků, komun apod.), k čemuž patří i studium populačního klimatu a postojů lidí a institucí k otázkám porodnosti, úmrtnosti, sňatečnosti atd; 3. jako součást demografie, resp. demografické statistiky, zabývající se tzv. diferenčním sledováním jednotlivých demogr. procesů, tzn. jejich sledováním podle soc. znaků: nejběžnější je zjišťování tzv. diferenční plodnosti, ale sleduje se i diferenční úmrtnost, nemocnost, sňatečnost. D.s. v posledním uvedeném významu je součástí tzv. diferenční sociologie, která se koncentruje na zjišťování rozdílů mezi jednotlivými soc. skupinami (především soc. vrstvami, velkými profesními skupinami, teritoriálními jednotkami, etniky, národy a národnostmi) a vyhodnocuje je optikou soc. rovnosti a spravedlnosti. Pojem d.s. i jeho synonyma v uvedených rozlišeních a aplikacích lze nalézt především v kontinentální demografii. V anglosaských zemích bývá demografie jako taková považována za s-gickou disciplínu a podobné hraniční pojmy tedy pozbývají smyslu.
sociological demography démographie sociologique soziologische Demographie demografia sociologica