Efekt skleníkový

Verze z 10. 12. 2017, 17:52, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (import na produkční server)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

efekt skleníkový – pojem, který vstupuje do s-gie v souvislosti s hrozbou globálních klimatických změn, resp. globálního oteplení (global warming) klimatu, které by mohlo mít osudné následky pro další existenci lidské společnosti na této planetě. Podobně jako hrozba ozónové díry stává se pojem e.s. výzvou ke změně postojů, chování, morálky jednotlivých spol. skupin i celé lidské společnosti a z tohoto hlediska se stává i předmětem zájmu současné s-gie. Princip e.s. spočívá v tom, že část slunečního záření, která se neodrazí od atmosféry zpět do vesmíru, proniká atmosférou a zahřívá zemský povrch; naopak Země, zahřátá na určitou teplotu, emituje neviditelné infračervené záření, a tím se ochlazuje. Část tohoto záření je pohlcována v atmosféře tzv. skleníkovými plyny (greenhouse gases), které tak působí jako pokrývka, jež pod sebou udržuje teplo. E.s. je přirozeným jevem, který udržuje tepelnou rovnováhu ve spodních vrstvách atmosféry a je podmínkou udržení života. Pokud by např. atmosféra neobsahovala jeden z nejdůležitějších skleníkových plynů, oxid uhličitý CO2, byla by teplota zemského povrchu asi o 33 °C nižší. Do atmosféry se daleko více skleníkových plynů dostává v souvislosti s lidskou činností než přirozenými cestami. To porušuje rovnováhu popsaného procesu a podle výsledků modelování se zemský povrch zahřívá. Podle předpovědí se průměrná teplota zemského povrchu zvýší cca o 1 °C do r. 2030 a o 3 °C do r. 2100, pokud nedojde k zásadnímu omezení produkce antropogenních skleníkových plynů. Význ. zahřátí zemského povrchu by vedlo k mnoha závažným změnám v biosféře, z nichž nejznámější je tání ledovců v polárních oblastech, zvýšení hladiny oceánů a moří a zaplavení části pobřežních, často hustě osídlených nížin. Globální oteplování nebylo dosud prokázáno vzhledem k tomu, že dosud zaznamenaný růst průměrných teplot (teplota v současnosti je o 0,3–0,6 °C vyšší než v preindustrální době) může být projevem přirozené variability klimatu. Pokud však bude lidstvo s omezením produkce skleníkových plynů čekat, až se důsledky globálního oteplování projeví, může být pro jeho další existenci již pozdě (viz také princip obezřetnosti).

greenhouse effect effet de serre Treibhauseffekt effetto serra

-- Jiří Plamínek