Klerikalismus

klerikalismus – (z řec. kléros = úděl, los; lat. clericalis = týkající se „kléru“, duchovenstva) – pojem je spíše v hanlivém smyslu odvozen od „kleriky“, taláru, který nosí kněží neboli klerikové, a týká se polit. činnosti duchovenstva neboli kléru, jeho zasahování do věcí světských. V této souvislosti se hovoří též o klerikálních polit. stranách. Za vyhraněný hist. typ k. je považován tzv. klerofašismus, směřující ke klerikální vládní moci uplatňující metody fašismu (jako příklad se uvádí působení J. Tisa ve slovenském státě v l. 1939–1945). Po podobných zkušenostech narůstá poznání, že si církevní úřady nemají osobovat právo přímé správy veř. občanskoprávních záležitostí a nárokovat si kompetence mimo úlohy církevní správy. Nadto roste přesvědčení, že církev jako celek má být polit. pluralistická, v jistém smyslu neutrální. Musí ovšem dávat přednost humánnějším systémům a snažit se je rozpoznat a kázat proti činitelům moci, pokud překračují svou roli a usilují o panování nad duší a svědomím. Protože víra v plném slova smyslu není jen privátní cit, ale celostný existenciální postoj, její účinky by se měly projevovat i pozitivním občanským působením, včetně účasti jednotlivých věřících v polit. životě a prosazování křesťanských zásad v této sféře. Tyto postoje vedly ke vzniku tzv. konfesních stran. Obecně je pojem k. svázán s moderním polit. životem a lze nalézt i jeho mimokřesťanské varianty (např. v islámu, judaismu). Za starší vyhraněnou podobu, resp. výsledek k., by bylo možno považovat teokracii, resp. hierokracii.

clericalism cléricalisme Klerikalismus clericalismo

-- Alois Kánský