Matka
matka – pro s-gii především význ. role v rodině a celém systému příbuzenství, v socializaci, resp. ve výchově dítěte a ve společnosti vůbec. Role m. je v různých kulturách různě hodnocena, respektována, příp. zvýhodňována. V některých náb. kontextech přerůstá v adoraci a specif. kult (viz např. kult mariánský). Běžně souvisí spol. podmínky realizace role m. s natalitní politikou. S její pronatalitní tendencí narůstá hodnota mateřství, zejm. je-li realizováno větším počtem dětí. S hodnotou mateřství a m. roste i hodnota dítěte a rodiny. Těmito problémy se zabývá zejm. sociologie rodiny. Zároveň zkoumá komplementaritu rolí m. a otce. Z hlediska soc. psychologie a etologie je m. reprezentantkou tzv. mateřského chování, studovaného u zvířat i u lidí. Toto chování má základ v instinktu (hormon prolaktin je vylučován ve zvýšené míře v období laktace, existuje „instinktivní schéma dítěte“, komplex klíčových podnětů daných charakteristickým vzezřením dítěte apod.) a projevuje se kladnými citovými reakcemi na dítě, tendencemi zabývat se jím, pečovat o něj, poskytovat mu ochranu. Vztah mezi m. a dítětem se prohlubuje přímými fyzickými kontakty s ním. Již u zvířat (krys, různých druhů opic atd.) je prokázán rozhodující vliv mateřské lásky na vývoj mláděte (H. F. Harlow, 1958). Děti vyvíjející se bez kontaktu s m. (v kojeneckých a výchovných ústavech) trpí citovou deprivací a jejím důsledkem, tzv. syndromem hostility, projevujícím se zvýšenou agresivitou, emoční labilitou, hostilními postoji, opožděným vývojem intelektu a zejm. řeči. W. Toman (1960) proto pokládá roli m. v životě dítěte za osudovou především v té míře, do jaké je či není m. schopna poskytnout dítěti dostatek projevů lásky a zájmu. Děti obojího pohlaví ve věku 5–6 let. se k m. utíkají v situacích ohrožení a nejistoty a hledají u ní ochranu. V soc. a vývojové psychologii byly provedeny četné výzkumy, které se zabývaly vztahem mezi výchovnými postoji a technikami m. a znaky psych. vývoje jejich dětí; byly zde shledány význ. korelace, které poukazují na rozhodující vliv m. pro utváření různých specif. charakteristik dětí, přetrvávajících často do dospělosti (např. tzv. „bazální úzkost“ u dětí, které matky často ponechávají o samotě aj.). M. bývají přisuzovány vřelejší postoje k vlastním dětem, než bývají přisuzovány otcům, ale výzkumy, které provedl H. Platt a další (1962), nezjistily žádné význ. rozdíly v tomto smyslu. Identifikace s m. má vliv zejm. na psych. vývoj dcer, u synů se obraz m. uplatňuje později ve výběru erotických partnerek (viz též archetyp). Výzkumu postojů m. k výchově dětí slouží např. dotazník PcRQ (Parent–child Relations Questionnaire), sestavený A. Roem a M. Siegelmanem v r. 1963.
mother mère Mutter madre
Literatura: viz otec.