Metoda genetická
metoda genetická – (z řec. geneze = zrod, vznik, původ) – jedna z obecněji používaných metod založená na zkoumání a studiu jevů i procesů v jejich vzniku, vývoji, změnách. Začala se rozvíjet na přelomu 18. a 19. st. a byla původně zaměřena proti analytické, typologické a klasifikační metodě (viz evolucionismus, historismus, difuzionismus). Ve 2. polovině 19. st. se začala prosazovat i v s-gii pro sledování vzniku soc. institucí a začátku, průběhu a hlavní vývojové linie soc. procesů. Při aplikaci m.g. se postupuje takto: 1. nejdříve se stanoví výchozí podmínky a výchozí stav jevu, procesu, instituce; 2. pak se zkoumají hlavní etapy vývoje a také příčiny přechodu od jednoho stavu či etapy k jiným; 3. nakonec se určí hlavní tendence vývoje. Většinou se nekladl důraz na zkoumání konce, zániku jevu, instituce či organizace. M.g. zdůrazňuje marxismus a považuje ji za součást dial. metody. Ve 20. st. se proti m.g. výrazně prosadila funkcionální a strukturně funkcionální metoda (viz strukturalismus, funkcionalismus strukturální), které kladly hlavní důraz na vnitřní skladbu a fungování společnosti, systému, jednotlivých soc. jevů.
genetic method méthode génétique genetische Methode metodo genetico