Fáma

fáma – (z lat. fáma = pověst, zpráva, odvozeno od jména bohyně Fámy, která byla rychlonohá, vševidoucí) – informace o něčem, co je zajímavé pro velké množství lidí; nahrazuje nebo doplňuje oficiální údaje a stává se součástí veřejného mínění. Pro f. je typické, že se šíří neoficiálními informačními zdroji. Na rozdíl od klepů mohou mít f. prognostický charakter, mohou vypovídat o tom, co se teprve stane nebo se má stát. Stejně jako klepy a pověsti, mohou a nemusí f. vycházet z pravdivých skutečností. Vždy však obsahují vědomě či nevědomě přidané prvky nepravdy. Vznik f. má i objektivní předpoklady (na rozdíl od klepů). Často jsou vyvolány situací informačního nedostatku nebo výrazným odklonem oficiálních informací od informací neoficiálních. Nevznikají a nerozvíjejí se náhodně, ale na základě kult. schémat, která lze chápat jako stereotypy nebo dokonce archetypy. Vzhledem k tomu nelze f. jednoduše vymýtit ze života společnosti. V určité situaci mohou mít vliv nejen na vědomí, ale i na chování: podílejí se na vytváření paniky, nákupních horeček (např. f. o zdražení, měnové reformě apod.). Mohou ovšem snadno zaniknout ztrátou zájmu o objekt, veř. vyvrácením nepravdy, která je jejich součástí, vytlačením novými f. a podobně.

rumours, hearsay rumeurs, bruits Gerücht diceria, rumor

Literatura: Allport, G. W. – Postman, L.: Psychology of Rumor. New York 1947; Kapferer, J. N.: Fáma – nejstarší médium světa. Praha 1992; Rosnow, R. L. – Fine, G. A.: Rumor and Gossip: The Social Psychology of Hearsay. New York 1976.

-- Ivan Tomek