„formální organizace a neformální struktura“
„formální organizace a neformální struktura“ – dvojice pojmů, která v klasické industriální sociologii 30. až 60. l. 20. st. vyjadřovala napětí mezi org. cíli a org. chováním na straně jedné a potřebami individuí uchovat si vlastní integritu v rámci složitých a vysoce formalizovaných org. struktur na straně druhé. Problém byl poprvé formulován Eltonem Mayem v kontextu slavných hawthornských experimentů (viz efekt hawthornský). Mayo v podstatě prokázal, že z hlediska výkonnosti je významnější proměnnou než materiální prostředí a dokonce finanční odměna povaha interpersonálních vztahů v pracovních skupinách. Tyto interpersonální vztahy, založené dominantně na vztazích primárních, označil termínem neformální vztahy. Ch. Bernard v práci The Function of Executive (1938) zavedl dichotomii f.o. a n.s., která byla po léta přijímána jako základ s-gické analýzy organických a zejm. industriálních systémů. Formální organizace v podstatě původně vyjadřuje ideální model ideálně fungující organizace, tj. stanoví zákl. cíle, úkoly a programy, obecnou vnitroorg. strukturu včetně horizontální a vertikální (v industriální s-gii se někdy užíval termín skalární) dělby rolí, služební povinnosti, pravidla styku a komunikace, odměny a tresty (sankce), procedurální pravidla atd. Tento ideální model je modifikován při svém reálném fungování mj. tím, že lidé vstupují v rámci organizace také do neformálních vztahů, které nejsou ve formální organizaci předpokládány. Reálná org. struktura je proto vytvářena teprve jednotou f.o. a n.s. (R. Mayntzová). Formální organizace nemůže uspokojit všechny potřeby svých členů – není to ani jejím cílem – a vědomě je redukuje na nositele předepsaných soc. rolí. Na druhé straně lze existenci neformální struktury využít k optimalizaci chodu formální organizace, jestliže je struktura neformálních a neinstitucionalizovaných vazeb integrována do formální organizace. Těmto problémům se systematicky věnovala teorie human relations, která však byla více sociotech. koncepcí než teorií a měla mj. právě najít metodiku integrace neformální struktury do formální organizace. Velmi ostrou kritiku teorie lidských vztahů podal Ch. W. Mills. Téma f.o. a n.s. bylo v 60. l. dosti rozsáhle diskutováno i v čsl. s-gii v různých dobových a metodol. kontextech (ve vazbě na sociometrii jako techniku deskripce neformální struktury se tématem zabývali např. D. Slejška, M. Petrusek aj.).
formal organization and informal structure organisation formelle et structure informelle formelle Organisation und informelle Struktur organizzazione formale e struttura informale
Literatura: Dahrendorf, R.: Sozialstruktur des Betriebes. Wiesbaden 1959; Matejko, A.: (1963) Nástin sociologie práce. Praha 1967; Mayntz, R.: Die Soziale Organisation des Industriebetriebes. Stuttgart 1958; Roethlisberger, F. J. – Dickson, W. J.: Management and the Worker. Cambridge, Mass. 1939.