Hodnota autotelická
hodnota autotelická – hodnota objektu nebo aktivity, která spočívá v něm či v ní samotné. Problém h.a. je znám především z estetiky: umění, resp. uměl. dílo je možné pokládat za h.a., tj. lze mít za to, že má smysl a hodnotu samo o sobě, samo v sobě a samo pro sebe. Někdy se h.a. uměl. díla přímo ztotožňuje s jeho estetickou funkcí, která ovšem autoteličnost umění skutečně zakládá. Vedle estetické, tedy h.a. má samozřejmě uměl. dílo ještě jiné funkce a hodnoty, např. sdělovací, poznávací (neboli kognitivní), emotivní a expresivní, charakterizační atd. Podobně např. práce může mít pouze instrumentální hodnotu jako prostředek obživy, může však mít současně také h.a., jestliže sám výkon pracovní činnosti poskytuje individuu seberealizaci, čímž dostává smysl sám o sobě. Možná h.a. práce byla vyjádřena již antickým spisovatelem Maniliem v úsloví: Labor est etiam ipse voluptas (práce je sama rozkoší). Hodnoty se vždycky vztahují k potřebám. Dosahování hodnot jako žádoucích soc. cílů může být prostředkem uspokojování potřeb; někdy se sám proces dosahování cíle stává účelem, smyslem a hodnotou. Proměna některých hodnot a cílů v h.a. však ani zdaleka nemusí být pozitivní, může naopak vést k řadě nezamýšlených negativních efektů. Význam umění jako h.a. zdůraznila v diskusi o masové kultuře Hannah Arendtová, která se tématem zabývala i v dalších kontextech.
autotelic value valeur autotelique autotelischer Wert valore autotelico
Literatura: Mukařovský, J.: Estetická funkce, norma, hodnota jako sociální fakty. Praha 1936; Zeman, M. a kol.: Průvodce po světové literární teorii. Praha 1988.