Kmen
kmen – 1. je skupina lidí, která je etnicky jednotná a která se obvykle hlásí ke společnému původu, který může vyplývat z genealogického vztahu k dávnému předku nebo může vycházet z odlišného etnického vývoje (viz etnikum, etnicita) nebo soc. vývoje (např. kmeny u Tuaregů se dělí podle soc. úlohy a etnické příslušnosti a vytvářejí složitou kmenovou hierarchii); 2. část širší spol. organizace, která může být stanovena polit. (kmenový svaz u Irokézů), etnicky (Židé se dělí na dvanáct kmenů) nebo územně (Athény a Atika se původně členily na čtyři kmeny). Málokterý antropol. termín je natolik proměnlivý jako k. Čes. termín odpovídá řec. „fule“, lat. „tribus“, ze kterého vychází fr. „tribu“ a angl. „tribe“. Tento termín označuje specif. soc. a polit. organizaci, která kdysi existovala u všech indoevrop. národů. Označovala se tak nejširší forma soc. a polit. organizace uvnitř těchto národů před vznikem státu. Skládala se z menších částí, jako byly „génos“ a „fratra“ u Řeků, „gens“ a „curia“ u Latinců. Všechny tyto termíny spojovaly příbuzenské organizace s polit. institucemi. Antropologové označují obvykle termínem k. dvě odlišné, i když vzájemně spjaté skutečnosti: téměř všichni tak jmenují určitý typ společnosti, specif. způsob soc. organizace, kterou porovnávají s jinými typy, jako jsou tlupa, klan, stát apod.; druhé užití je označení vývojového stadia lidské společnosti, pro které bylo toto soc. a polit. uspořádání typické, stadia, na které potom navazoval vznik státu. Vztah mezi oběma pojetími je jasný z hlediska evolučních teorií, kdy je každá vývojová fáze charakterizována specif. typem soc. organizace. Ale většina antropologů odmítá dělat závěry z toho, že by soc. existence jedné instituce svědčila o obecně platné posloupnosti soc. forem, jak se projevovaly v čase (s výjímkou E. E. Evanse-Pritcharda a R. W. Firtha, kteří se hlásí k funkcionalismu nebo strukturalismu). Ale i ti, kteří brání teorii soc. vývoje (např. L. H. G. Lewis), nepovažují kmenovou organizaci za vývojově nezbytnou a obecnou a M. H. Fried v ní dokonce vidí slepou uličku vývoje lidstva. Existenci k. v systémech polit. organizace v Africe, Americe, Asii a Oceánii považují někteří politikové třetího světa za retardující činitel v soudobém polit. vývoji tamějších států. E. Skinner prohlásil, že je neštěstím, že tribalismus se stal synonymem primitivismu a tradicionalismu.
tribe tribu Stamm tribù
Literatura: Fortes, M. – Evans-Pritchard, E. E. ed.: African Political Systems. London 1940; Middleton, J. – Taits, D. ed.: Tribes without Rulers. Routledge 1968; Sahlins, M.: Tribesmen. Prentice Hall 1968.