Normativ sociální
normativ sociální – kvantitativní vyjádření žadoucího vztahu mezi plánovaným ukazatelem soc. rozvoje a charakteristikami (kritérii), které jej podmiňují. K určitým hodnotám kritérií se pomocí n.s. přiřazuje odpovídající rozpětí charakteristik plánovaných a naopak. Někdy se jako normativ označuje jen výsledná hodnota ukazatele, jež byla na základě uvedeného vztahu stanovena. Normativy mohou být východiskem při vytváření norem. N.s. lze vytvářet pouze pro ukazatele, jejichž hodnoty je třeba v závislosti na jistých kritériích optimalizovat, nikoliv tedy pro charakteristiky, které se jen maximalizují nebo minimalizují. Dokonalost n.s. závisí na výběru podstatných kritérií a na vyjádření jejich vztahu k plánovanému ukazateli. Zpravidla se vychází z analýzy faktického stavu (z rozboru časových řad nebo z prostorového srovnání); její výsledky se kvantitativně vyjadřují regresními funkcemi. Vlastní n.s. se vymezuje jako rozpětí hodnot plánovaného ukazatele, sahající od normativu min. přes normativ standardní k normativu progresivnímu. Možnost vytvářet n.s. je podmíněna dostatečnou informační základnou, jejich použitelnost diferenciací respektující typově odlišné aplikační situace. Používání jednotných n.s. pro široké třídy případů se neosvědčuje. N.s. lze účelně využít hlavně v soc. a regionální politice a v urganismu, a to při plánování materiálně-tech., ekon. a personálního zabezpečení soc. rozvoje.
social standard prescription normative soziales Normativ, sozialer Richtwert normativa sociale
Literatura: Illner, M. – Foret, M.: Sociální ukazatele. Praha 1980; Tomeš, I.: Normy a normativy sociální vybavenosti podniků. In: Normativy v sociálním rozvoji. Praha 1981.