Poradenství pracovně profesní

poradenství pracovně profesní – spec. typ poradenství zaměřený na pomoc jednotlivcům při řešení problémů souvisejících s prací, zaměstnáním a profesí. Za relativně samostatnou součást p.p.p. je možné považovat poradenství pro volbu povolání, sloužící většinou dětem a mladým lidem. Kromě pomoci při výběru povolání p.p.p. poskytuje rady související s přípravou na povolání, se vstupem do zaměstnání a uplatněním v něm, pracovním zařazením, pracovní výkonností, problémy se ztrátou zaměstnání a rekvalifikací. Zabývá se tedy postavením a problémy klienta jako pracovní síly, a to jak zlepšováním jeho šancí na trhu práce, tak posuzováním a příp. i vytvářením souladu mezi jeho osobností a nároky určité pracovní činnosti, resp. adaptací na konkrétní zaměstnání. V celospol. rovině napomáhá p.p.p. optimálnímu rozložení a využití pracovních sil a jejich pohybu na trhu práce, minimalizaci ekon. ztrát spojených se změnami v pracovní oblasti, minimalizaci nezaměstnanosti i ohrožení zákl. soc., duchovních, kult. a materiálních jistot lidí.

Idea profesionalizovaného a institucionalizovaného p.p.p. se začala prosazovat v podstatě na přelomu 19. a 20. st., i když jednotlivé dílčí služby (především zprostředkování práce) či činnosti s p.p.p. úzce související (zejm. cílevědomá výchova k povolání) v určité podobě existovaly již dříve. Na počátku 20. st. vznikaly v této oblasti první instituce, obdoby dnešních úřadů práce a jejich poraden. V té době se také zakládaly první profesní svazy a společnosti p.p.p., zejm. v USA (r. 1906 American Vocational Association, r. 1913 National Vocational Guidance Association). Vznik profesionalizovaného a institucionalizovaného p.p.p. byl vyvolán změnami v oblasti práce, zaměstnání a povolání, např. tím, že v důsledku přenosu řady pracovních činností mimo domov nemohlo stále více mladých lidí získat od svých rodičů nezbytné pracovní dovednosti či vůbec informace o světě práce, že se zvětšil zaměstnanecký prostor, do něhož mohl mladý člověk vstoupit a díky rozšiřující se specializaci se zvýšily obtíže při hledání vhodného zaměstnání apod. Dalším impulsem k vývoji p.p.p. byla masová nezaměstnanost po 1. svět. válce, která si mimo jiné vynutila změnu v činnosti dosavadních zprostředkovatelen práce, zejm. rozšíření jimi poskytovaných služeb, zvětšení jejich informovanosti i okruhu jejich působnosti. Rozmach p.p.p. nastal na evrop. kontinentu a v řadě mimoevrop. zemí po 2. svět. válce, kdy byly rozvinuty nové a kvalitnější metody a postupy zvyšující účinnost těchto poradenských služeb. Stále většího významu nabývala myšlenka spojení poznání, rozvinutí a optimálního využití pracovních předpokladů, schopností a zájmů člověka a jeho následného uspokojení z vykonávané práce s max. přínosem takovéto práce pro společnost. K novým proměnám p.p.p. došlo v řadě záp. zemí v 70. a 80. l. zejm. v souvislosti s novou situací na trhu práce (nejprve s nedostatkem pracovních sil, později s rostoucí nezaměstnaností). Ve východoevrop. zemích a spec. v bývalém Československu se po dlouhé období uplatňovalo pouze poradenství pro volbu povolání, a to v podobě nevyhovující plně potřebám. Od přelomu 80. a 90. l. se p.p.p. v čes. zemích blíží svým rozsahem a zaměřením službám p.p.p. běžným ve většině evrop. zemí. Služby p.p.p. jsou otevřenými službami občanům, může je využívat kdokoli.

Nejpočetnější skupinu klientů v současné době ve většině zemí tvoří tzv. uchazeči o zaměstnání, resp. nezaměstnaní. Zvýšená pozornost se věnuje klientům z tzv. problémových skupin, jejichž příslušníci z nějakých důvodů mají pracovní situaci a pracovní uplatnění komplikovanější než ostatní (např. osoby se změněnou pracovní schopností, osoby v předdůchodovém věku, ženy s malými dětmi apod.). Institucionálně je dnes p.p.p. chápáno obvykle především jako součást tzv. služeb zaměstnanosti, které organizuje a financuje stát. Na úřadech práce (či jejich obdobách) jsou vyčleněna zvl. oddělení p.p.p. Kromě toho existují v řadě zemí spec. poradny pro volbu povolání, a to zpravidla (ale nejen) při školách. Vzhledem k tomu, že oblast práce úzce souvisí s dalšími oblastmi života jednotlivce a společnosti, spolupracují většinou tyto poradny s jinými poradenskými službami: především s poradenstvím manželským a rodinným, s pedagogicko-psych. poradenstvím, poradenstvím poskytujícím právní a ekon. rady apod. Samotné p.p.p. má výrazně interdisciplinární charakter a velmi dobře se v něm profesně uplatňují sociologové.

career counselling consultations professionnelles juridiques Arbeitsberatung consulenza professionale

Literatura: Dickson, W. J.: Employee Counseling. Chicago 1946; Hawkins, L. S. – Prosser, Ch. A. – Wright, J. C.: Development of Vocational Education. 1951; Myers, G. E.: Principles and Techniques of Vocational Guidance. New York, London 1941; Oakley, C. A. – Macrae, A.: Handbook of Vocational Guidance. 1937; Velehradský, A. – Růžička, J.: Poradenství v činnosti vedoucího pracovníka. Praha 1974.

-- Petr Duffek