Socialismus gildový

socialismus gildový – epizodický, ale ideol. vlivný směr uvnitř angl. dělnického hnutí. Vznikl v r. 1906, kdy angl. architekt W. Penty vydal publikaci Restauration of Guild a začal vycházet časopis New Century (od r. 1908 výhradně věnovaný s.g.). Nejvýzn. představitelem s.g. byl však fabiánec G. D. H. Cole, který spojil ideje s.g. s tradicemi fabiánského socialismu a rozpracoval je do podoby nástinu průmyslové demokracie pojaté v duchu reformismu. S.g. vyšel z etické kritiky soudobého kapitalismu a obracel se negativně jak proti tendencím monopolizace kapitalismu, tak proti státnímu socialismu. Ten podle s.g. sice zlepšuje životní úroveň dělníků, ale dává veškerou moc byrokratům a pracující v něm zůstává, tak jako tomu je v kapitalismu, nájemným otrokem. Do popředí kladl s.g. aktivní účast pracujících na řízení výroby. Ideálem pro něj byl středověký řemeslnický cech (gilda), v němž drobný výrobce (mistr) vyráběl, kontroloval a reguloval výrobu, prodej i spotřebu. Tento motiv již dříve vnesli do angl. socialismu J. Ruskin a L. W. Morris. S.g. vytvořil představu společnosti ovládané tzv. národními gildami, v níž gilda byla chápána jako samosprávná asociace spojující na základě dobrovolnosti všechny bezprostřední výrobce určitého odvětví v nár. měřítku. Gildy měly řídit výrobu, ale samy nevlastnily výrobní prostředky. Ty měly patřit státu, jenž funguje ve společnosti jako vyšší duchovní autorita, arbitr, starší bratr samosprávných organizací.

Ideálem s.g. byla tzv. funkcionální demokracie nahrazující nepotřebnou parlamentní demokracii a propojující gildy, spotřební organizace a organizace fungující na územním principu. V nové společnosti neexistoval prodej pracovní síly, ale mzda byla určována dohodou výrobců. Rozhodující roli přitom měla hrát dílna, podobně jako ve všech dalších otázkách. Prioritně však bylo odmítáno jak rozdělování podle potřeb (s odůvodněním, že není nikdo, kdo by mohl určovat potřeby a výši jejich saturace), tak rozdělování úměrné funkčnímu zařazení a složitosti práce. Zajímavá a složitá práce byla pokládána sama o sobě za postačující odměnu. Individ., v penězích vyplácená mzda realizovatelná na trhu byla pokládána za nezbytný předpoklad suverenity dělníka jakožto spotřebitele. Přechod k nové společnosti měl být realizován především pozvolným vrůstáním nových prvků života do kapitalismu, přičemž nositeli této transformace měly být zejm. odbory. Zvažovány však byly možnosti „přímé akce“, generální stávky, různé metody občanské neposlušnosti. Jako aktuální směr uvnitř děl. hnutí byl s.g. minulostí již v polovině 20. l. Nejdéle si uchoval vliv ve stavebním průmyslu. Ovlivnil teoretiky II. internacionály (např. O. Bauera), syndikalismus, teorii odborového hnutí a určitý vliv vykazoval i na duchovní proudy v SSSR 20. l. (V. Černov a jeho kniha Konstruktivnyj socialismus, překlady Coleho děl apod.). Marx. pohled na s.g. se počal formovat již záhy po jeho vzniku a převládají v něm jednoznačně kritické soudy. S.g. je vytýkáno podceňování politiky a organizátorské funkce státu i děl. strany a iluze o možnostech pokojného přerůstání v novou společnost. V čes. zemích byl s.g. dobře znám; byl spojován s fabiánským socialismem.

gild socialism socialisme des guildes Gildensozialismus socialismo delle gilde, gildismo

-- Jiří Linhart