Sociologie biografická
sociologie biografická – (z řec. bios = život; grafo = píši) – též biografický přístup v s-gii – metodol. orientace v sociologii, která se snaží porozumět soc. světu lidí skrze zkoumání individ. životů, chápaných jako jedinečné, vždy do nějaké konkrétní časové struktury postupně „rozbalované“ soc. útvary. S.b. často nevyhnutelně zahrnuje používání pojmového a metodol. aparátu různých vědních disciplín. V rámci s-gického výzkumu pokrývá biografický přístup poměrně širokou oblast: od komplexních analýz a interpretací životopisného vyprávění přes studium osobních dokumentů a rekonstrukce životních historií po některé výzkumy životního běhu či sofistikované kohortní studie. S.b. bývá však někdy chápána i úžeji, v omezení na kval. analýzu životopisných materiálů, jejímž smyslem je získat jakoby „zevnitř“ co nejkomplexnější přístup k soc. životu lidí a jeho soc. a hist. kontextu. Šíři biografického přístupu či s.b. odpovídá i rozmanitost inspirací a jistá nevyhraněnost bohatého pojmového aparátu pro označování různých forem dat. Výzkumníci většinou přesně a striktně nerozlišují mezi některými z následujících pojmů: life history (životní historie), life story (životní příběh), biografie, autobiografie, case history (případová historie), oral history (ústně podávaná historie), life narratives (životopisná vyprávění), life documents (životopisná dokumentace), life accounts (životopisné výpovědi), life records (životopisné záznamy), family/life cycle (rodinný/životní cyklus) či life course (životní běh či dráha). To, co propojuje jednotlivé formy této tak výrazně heterogenní metodol. orientace, je důraz na „čas lidského života“. Přestože s.b. nikdy nepřesáhla svým celkovým významem status víceméně marginální alternativy statického, redukcionistického a objektivistického mainstreamu, její příspěvek pro obecnou s-gickou teorii a metodologii je nepřehlédnutelný. Hlavním polem uplatnění tohoto přístupu je studium sociální změny (a soc. dynamiky vůbec), sociologie rodiny, fenomenologická sociologie a soc. konstruktivismus, metodoloigie feministické sociologie (zdůrazňující výzkumníkovu sebereflexivitu při interpretacích), historická sociologie, výzkum jednotlivých soc. a profesních skupin a jejich soc. světů apod. (poslední dobou je velmi zdůrazňována potřeba propojovat zkoumání individ. biografií se studiem jejich institucionálního zarámování).
Zejm. v 70. a 80. l. zájem o biografický přístup v s-gii vzrůstá. Tento zájem nachází institucionální oporu mj. ve výzk. sekci Biography and Society ISA (prvním předsedou byl D. Bertaux, dnes této sekci předsedá něm. sociolog W. Fischer-Rosenthal). V něm. s-gii má tato orientace velmi silné postavení (v sekci Biographieforschung Německé sociologické asociace je dnes registrováno okolo 300 sociologů, tj. zhruba stejně jako ve zmíněné sekci ISA). V čes. s-gii je tradice biografického přístupu velice chabá, zejm. pokud jde o empir. studie. Dlouhodobě se věnuje s.b. především J. Alan. V r. 1991 vznikla v Praze za jeho účasti a podpory Skupina pro biografická studia. K příbuzným otázkám teorie životní dráhy u nás soustavněji publikoval také L. Nový (Brno).
biographical sociology sociologie biographique biographische Soziologie sociologia biografica
Literatura: Alan, J.: Etapy života očima sociologie. Praha 1989; Bertaux, D. ed.: Biography and Society. The Life History Approach in the Social Sciences. Beverly Hills 1981; Biography and Autobiography in Sociology. Sociology , 27, 1993, č. 1 (Special Issue); White-Riley, M. ed.: Social Structures and Human Lives. Vol. I. Social Change and the Life Course. Beverly Hills 1988.