Variantnost jazyková

Verze z 10. 12. 2017, 17:57, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (import na produkční server)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

variantnost jazyková – (z lat. variatio = různost) – výskyt odlišných podob jednoho a téhož přirozeného jazyka. Lze rozlišit varianty územní či areální, z nichž nejtypičtější jsou nářeční (viz dialekt, dialektologie) a varianty soc., z nichž výrazný je jazyk deklasovaných skupin obyv. (argot). V některých rysech se odlišuje jazyk obyv. větších měst od jazyka obyv. venkovského, nápadnými rysy se mezi sebou liší tzv. jazyk profesní a jazyky zájmových skupin (viz slang). Určité rozdíly existují také mezi generacemi, např. v čes. jazykovém prostředí mezi příslušníky starší, střední a mladší generace (zejm. v používání výrazů něm. původu pro některé věci a úkony denní potřeby: lajntuch pro prostěradlo, koštovat pro ochutnat, klandr pro zábradlí apod.). V.j. se týká i rozdílů mezi jazykem spisovným a jazykem běžným. Reprezentativní variantou národního jazyka bývá jazyk spisovný; ostatní varianty bývají hodnoceny jako soc. nižší – substandardní. Otázkami v.j. se zabývá sociolingvistika. Zkoumá zejm. rozsah a intenzitu vlivu různých soc. faktorů na výskyt variantních znaků. Známý je např. výzkum L. Levina a H. Crocketta provedený na obyv. města Piedmontu v Sev. Karolíně, v němž byla použita obvyklá metoda korelační analýzy. Tento výzkum mj. potvrdil hypotézu o silném vlivu referenčních skupin na řečové chování. N. Chomsky a M. Halle zkoumali soc. determinaci volby řečových variant v návaznosti na generativní gramatiku pomocí pravděpodobnostního modelu. Jejich metodu variačních pravidel matem. dále rozpracovali Ch. Sendergen a G. Sankoff. O aplikaci se pokoušel také W. Labov. Výzkumy v této oblasti jsou založeny na předpokladu, že synchronní varianta je výsledkem diachronních změn. Výzkumy soustřeďující se na lexikální a sémantické rozdíly mezi spisovnou variantou jazyka a slangy došly k závěru, že srovnávací analýzu je třeba provádět na úrovni celých sémantických polí, ne jednotlivých znaků. K obecnějším empir. výsledkům patří i rozdělení soc. vlivů na situační a stratifikační, poznatky o propojení soc. a demogr. vlivů aj. Predikce prováděné v oblasti v.j. jsou problematické.

language variability variance de la langue Sprachvariierung variabilità linguistica

Literatura: Blonvet, B. G.Sanches, M. ed.: Socioculture dimension of Language change. New York 1977; Chomsky, N.Halle, M.: The Sound Pattern of English. New York 1968; Sankoff, G.: Language use in Multilingual Societies: Some Alternative Approaches. In: Sociolinguistics. Harmondsworth 1972; viz též sociolingvistika.

-- Jiřina Hůrková
-- Alena Vodáková