Demografie potenciální

Verze z 10. 12. 2017, 17:52, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (import na produkční server)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

demografie potenciální – (z lat. potentialis = možný) – metoda, která propojuje statický a dynamický přístup k demografii a je založena na metodě výpočtu dílčích i celkových životních potenciálů. Průkopníkem d.p. byl L. Hersch, který již ve 20. l. usiloval nalézt souhrnné charakteristiky vyjadřující „nerovnost jednotlivých osob před smrtí“. Metoda životních potenciálů propojuje údaje o věkové struktuře obyv. (viz věk) s údaji o naději dožití. Životní potenciál je definován počtem osob v jednotlivých věkových skupinách násobených jejich nadějí dožití, tj. počítá s tzv. vitalitou obyv. Vitalita je chápána jako schopnost (pravděpodobnost) lidí žít ještě určitou dobu a její jednotkou je jednotka času (obvykle jeden rok a jeho násobky). Životní potenciál celé populace je pak dán celkovou sumou let, kterou má určitá populace k dispozici. Na rozdíl od tradiční demografie, která za základ svých výpočtů bere osobu, jsou pro d.p. zákl. jednotkou léta. Díky tomuto pojetí demonstruje d.p. skutečnost, že životní potenciál populace stejného rozsahu, ale různé věkové skladby je odlišný a v čase se stále mění. Metoda d.p. je v s-gii dosud málo používána, i když by byla vhodná např. pro posouzení stárnutí určitých dílčích populací (osazenstva lokalit, továren, ústavů apod.). Širší aplikaci ovšem brání skutečnost, že většinou nejsou známy naděje dožití pro soc. či vzdělanostně definované subpopulace.

potential demography démographie potentielle potentielle Demographie demografia potenziale

Literatura: Hersch, L.: L'inegalité devant la mort. Paris 1920; Hersch, L.: De la démographie actuelle a la démographie potentielle. Genève 1944; Vielrose, E.: Zarys demografii potenejalnej. Warszawa 1958; viz též demografie.

-- Alena Vodáková