Psychologie ekonomická

Verze z 11. 12. 2017, 17:03, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (finalizován tvar zápisu autorů hesel)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

psychologie ekonomická – hraniční obor psychologie vysvětlující pomocí postojů, názorů a motivací chování lidí v ekon. oblasti. Zatímco tzv. rakouská psychologická škola (viz marginalismus) odvozovala chování jen z hedonisticko-utilitaristických předpokladů, otevřel r. 1900 G. Tarde cestu opravdové p.e., vysvětlující „subjektivní stránku“ ekon. jevů; jeho odkaz byl však uveden v zapomnění Durkheimovým „sociologickým imperialismem“. Meziválečné období bylo poznamenáno spíše laickým psychologismem Keynesovým, který určil jako 3 zákl. tendence ekon. chování „podněty k investování“, „preferenci likvidity“ a „sklon ke spotřebě“. Po válce se p.e. rozvíjí v USA zejm. v dílech emigrantů z Evropy. G. Katona ji formuloval jako výzkum ekon., zejm. spotřebitelského chování. V inspiraci K. Lewinem sleduje vazbu mezi ekon. stimuly a chováním jako zprostředkovanou psych. proměnnými, kterými jsou osobní charakteristiky subjektů, jako aspirace, očekávání, postoje, míra optimismu apod. E. Dichter založil psychoanalýzou inspirovaný a komerčně orientovaný motivační výzkum hledající nevědomé a iracionální faktory ekon. chování. Také v Evropě se p.e. konstituuje jako univerzitní i praktická disciplína, aplikující modely nejen na oblast spotřeby, ale na problémy podniku, „umění předvídání“, implementaci záp. růstového modelu ve třetím světě, psychopatologické jevy v ekon. sféře apod. (viz psychologie peněz).

economic psychology psychologie économique Wirtschaftspsychologie psicologia economica

Literatura: Dichter, E.: Handbook of Consumer Motivation. New York 1964; Katona, G.: Psychological Economics. New York 1975; Reynaud, P. L.: Précis de psychologie économique. Paris 1974; Tarde, G.: La psychologie économique. Paris 1902.

Jiří Večerník