Jednání komunikativní

Verze z 19. 1. 2018, 11:07, kterou vytvořil ZRN (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)

jednání komunikativní – pojem označující přesah jednání a procesu přenosu informací ve společnosti směrem do procesů intersubjektivního dorozumění. Jednat komunikativně znamená dodržovat soc. a kult. stabilizovaná pravidla, o jejichž korektním dodržování může na základě svého porozumění nebo neporozumění komunikaci podat svědectví pouze adresát či partner sociální komunikace. Vedle čistě informačního aspektu komunikace (objektivního obsahu sdělení) zde hraje důležitou roli výměna emocionálních obsahů, které určují většinou smysl komunikace. V souvislosti s Habermasovou knihou z r. 1981 Theorie des kommunikativen Handelns (Teorie komunikatívního jednání) vystoupily do popředí otázky „komunikativní“ (tj. nikoli jen účelově funkcionální) racionality, která má sloužit jako normativní základ pro kritickou teorii společnosti. V j.k. vidí Habermas nejzákladnější reprodukční mechanismus pro všechny společnosti. Je podle něho zásadně odlišné od jednání „instrumentálního“ i „strategického“ (která jsou orientována na úspěch, resp. na zisk), neboť je postaveno na orientaci na „dorozumění“, které předpokládá konsensuální definice společné situace.

communicative action (behaviour) comportement communicatif kommunikatives Handeln agire comunicativo

Literatura: Habermas, J.: Theorie des kommunikativen Handelns. Frankfurt a. M. 1985–86.

Miloš Havelka