Demokracie (MSgS)
demokracie (MSgS) je taková politická forma státního systému, která je založena na tom, že vládnoucí osoby jsou delegovány rozhodnutím většiny občanů, jsou odvolatelné a jsou kontrolovány občany. Formy této kontroly jsou institucionalizovány, vyjádřené ústavně a garantovány. „Demokratická zásada organizace... to znamená, že každému představiteli masy, každému občanu musí být dány takové podmínky, aby se mohl účastnit i projednávání státních zákonů... Masa musí mít právo volit si odpovědné vedoucí pracovníky. Masa musí mít právo vyměňovat je, masa musí mít právo znát a prověřovat každý sebemenší krok v jejich činnosti... Ale to naprosto neznamená, že by proces kolektivní práce mohl být bez určitého vedení, bez nejpřísnějšího pořádku, vytvářeného jednotou vůle vedoucího pracovníka...“ (V. I. Lenin, Spisy 27, str. 207).
Princip demokracie je principem specifického politického vztahu mezi třídami, řídícími a řízenými, vedoucími a vedenými; specifičnost tohoto vztahu spočívá v tom, že za konečného suveréna politické vůle je pokládán lid, masy, občané, kteří výkon politické vůle svěřují svým zástupcům. Zároveň je princip demokracie principem politickým, to znamená, že se vztahuje na rozhodování o věcech společných pro celou globální společnost i její relativně samosprávné jednotky.
Princip demokracie sám o sobě ještě nic nevypovídá o sociálním a třídním charakteru společnosti. Historická analýza ukazuje, že princip demokracie byl v různých historických situacích uplatňován v souladu s rozložením sociálních a třídních sil ve společnosti. Otrokářská demokracie např. omezovala princip demokracie na svobodné občany, vůči otrokům si počínala zcela diktátorsky. Buržoazní demokracie přiznává formálně práva všem občanům státu, sociální systém však preferuje vládnoucí třídu. Socialistická společnost odstraněním třídních antagonismů vytváří prostor pro rozvoj socialistické demokracie.
Miroslav Jodl (?)
Viz též heslo demokracie ve Velkém sociologickém slovníku (1996)