Proletarizace
proletarizace – proces přeměny příslušníků tzv. střední třídy, tj. rolníků, řemeslníků, ale i drobných průmyslníků, obchodníků a rentiérů v proletariát. Tento proces hist. souvisí s rozvojem velkoprůmyslu a zemědělské velkovýroby v kap. systému. V jeho důsledku jsou malovýrobci zbavováni výrobních prostředků a nuceni prodávat vlastní pracovní sílu. V této souvislosti použil pojem jako první zřejmě J. Ch. L. S. Sismondi. V Marxově teorii tříd je p. inherentním rysem rozvoje kapitalismu, v jehož rámci jsou střední vrstvy postupně absorbovány proletariátem a protiklady mezi děl. třídou a třídou kapitalistů se prohlubují. V současné záp. s-gii je p. diskutována zejm. v souvislosti s vědeckotech. pokrokem. Na jedné straně je p. popírána poukazem na zvyšování životní úrovně děl. třídy a hovoří se naopak o procesu deproletarizace, tj. o snižování počtu manuálních pracovníků, k němuž dochází v důsledku zvyšující se složitosti práce, sílící potřeby odborných nemanuálních pracovníků a odstraňování rutinních manuálních pracovních míst (D. Bell). Na druhé straně se poukazuje na růst podílu příslušníků dělnické třídy v soc. struktuře průmyslově rozvinutých kap. zemí v důsledku toho, že postupně mizí neděl. pracovní místa a vznikají nová děl. pracovní místa, čímž pracovní podmínky děl. třídy začínají být typické i pro nemanuální pracovníky. Takto chápaná p. má formu dekvalifikace, ztráty autonomie v pracovním procesu apod. (C. O. Wright).
proletarianization (proletarianize) prolétarisation Proletarisierung proletarizzazione
Literatura: Bell, D.: The Coming of Post-Industrial Society. New York 1973; Marx, K.: Kapitál. Praha 1978; Wright, C. O.: Classes. London 1985.