Sankce
sankce – (z lat. sanctio = potvrzení, schválení) – v běžném pojetí je chápána ve významu negativním, jako trest za porušení normy. V s-gii však má pojem s. širší význam. Jsou jí míněny také takové postupy, které vedou k posílení soc. normy a jsou motivovány různými formami odměn. To je tzv. pozitivní sankce. Smyslem s. obecně je tedy sociální zpevňování, tj. posilování platnosti normativního vzorce skupiny, kolektivu, soc. společenství. S. tedy lze studovat i jako souhrn prostředků, které k takovému posilování slouží. S. můžeme dělit např. na formální a neformální: formální jsou vázány na přesně vymezené postupy formulované písemně nebo udržované přísně stanovenými pravidly pro odměnu a trest, neformální jsou prováděny spontánně mimo racionálně specifikované postupy. U negativní s., které je v s-gické literatuře věnována větší pozornost, lze rozlišovat typ verbální, fyzický, ekon. a polit. 1. Verbální s. jsou založeny na slovním útoku, tedy důvěrném slovním napomenutí, na verbální kritice chování, pohaně, pomluvě nebo ironizování, zesměšnění či skandalizování apod. Jde o formu psych. nátlaku, který skupina vykonává na jedince. Účinek verbální s. je možné diferencovat podle toho, kdo ji provádí, jaká je jeho autorita ve skupině, jakou váhu mají jeho argumenty apod. Stejně tak záleží na jedinci, který je vystaven verbální agresi, na příčinách jeho odchylného postoje apod. 2. Fyzickou s. se rozumí taková reakce skupiny, která odchylujícího se jedince vystavuje fyzickému trestu. Fyzické s. zahrnují nejen různé formy tortury, ale též všechny projevy omezování lidské svobody, spojené s omezováním fyzického pohybu (tedy také uvěznění, příp. potrestání smrtí). Fyzická s. je nejradikálnější forma reakce společenství na odchylné jednání vyvolané porušením soc. norem (viz též kriminalita). 3. Ekon. s. používá hosp. prostředky nátlaku na jedince nebo na určitou skupinu lidí. Její působení nemusí být vždy vědomé. Vyplývá z požadavků určitého typu hosp. systému, který si vynucuje konformní jednání, a jedince, kteří se odmítají nebo nemohou z různých důvodů tomuto jednání přizpůsobit, vystavuje nátlaku. Ekon. silnější jedinci, spol. skupiny či třídy používají ekon. prostředky k likvidaci pokusů o takové jednání, které by porušilo ekon. rovnováhu určitého systému. Hosp. s. se uplatňují nejen v tzv. primitivních společnostech, ale i v moderních společnostech, na úrovni nár. i mezinár. Bývají často spojovány s polit. s.. 4. Polit. s. využívají mocenské prostředky k prosazení určitého programu a reagují prostředky polit. tlaku na každé odchylné jednání. Často k tomu používají také s. fyzické. Ale není tomu tak vždy, mohou používat i verbálního ovlivňování veř. mínění.
Od É. Durkheima s-gie také rozlišuje s. s ohledem na jejich působení. V klasické podobě je to diference mezi s. represivní a restitutivní. Represivní s. jsou ty, které jedince nebo skupiny jedinců nutí násilím k podřízení platným normám. Podle N. Luhmanna tyto normy působí kontrafakticky, tedy nutí jedince i společenství, aby na změněné podmínky reagovali nikoliv změnou normy, ale vynucením poslušnosti a dodržením normy. Represivní působení normy je podle Durkheima vyjádřeno nejtypičtěji v trestním právu. Restitutivní s., které podle Durkheima jsou uplatňovány např. v občanském právu, berou na vědomí i perspektivu dalšího vývoje společenství. Snahou je uplatňovat s. s ohledem na optimální řešení vzniklé situace. Porušování normy tak může vést i ke změně normy. Každá společnost disponuje poměrně širokým sankčním aparátem, který tvoří osoby připravené provést negativní s. Někdy je problém stasnovit s. odpovídající míře porušení normy a rozhodnout o uplatnění jiných forem urovnání vzniklého napětí, konfliktu. Je zde totiž nebezpečí, že při uplatnění nevhodné s. dojde k opačnému efektu vzhledem k efektu předpokládanému a žádoucímu. Nevhodné uplatnění s. může vést spíše než k posílení soudržnosti společenství k jejímu rozkolísání.
sanction sanction Sanktion sanzione
Literatura: Durkheim, É.: De la division du travail social. Paris 1960; Luhmann, N.: Rechtssoziologie. Hamburg 1972; Sumner, W. G.: Folkways. 1906; viz též odměna a trest.