Společnost konzumní
společnost konzumní – společnost, v níž se stále rostoucí konzum materiálních statků stal dominantní kult. hodnotou a měřítkem soc. úspěchu. S.k. je jeden z klíčových konceptů kritiky masové společnosti. Spotřebovávání zboží se v s.k. mění z prostředku v účel sám o sobě. Konzumní orientace populace přitom není ekon. ani polit. neutrální. Z ekon. hlediska je masový konzum vynucován zájmy firem a potřebou odbytu jejich zboží. Význ. úlohu v tomto mechanismu hraje reklama, která dokáže u konzumentů budit stále nové potřeby, jež jsou následně firmami se ziskem uspokojovány. S.k. dokáže zajistit rovněž polit. loajalitu populace vůči systému oplátkou za příslib udržení a dalšího růstu konzumu do budoucnosti, a to bez ohledu na cíle systému. Svoboda konzumovat činí podružnými jiné druhy svobod. S.k. diskredituje tímto způsobem kritické myšlení a činí tak v té míře, v jaké je nesouhlas se systémem hojnosti považován za neracionální. Kritika tohoto typu společnosti v 50. a 60. l. poukazovala především na rostoucí uniformitu života v podmínkách s.k. a na manipulaci zajišťovanou jejími mechanismy (viz též způsob života konzumní). Práce H. Marcuseho upozorňovaly na hrozící ztrátu kritické dimenze lidského myšlení, práce E. Fromma zase na lidskou degradaci a vnitřní ochuzení bytostí upřednostňujících materiální statky před rozvojem duchovních kvalit. Nový impuls dostává kritika s.k. v souvislosti s reflexí ekologické krize od přelomu 60. a 70. l. a v období následujícím.
Ekologická kritika masového konzumu se zaměřuje především na 3 oblasti: 1. upozorňuje na to, že rostoucí konzum předpokládá rostoucí tempo přeměny přír. bohatství na bohatství umělých věcí, a zdůrazňuje nevratnost této transformace; 2. upozorňuje na omezenou schopnost přír. prostředí absorbovat zplodiny masového konzumu a zdůrazňuje, že absorbční schopnosti jsou hluboko pod úrovní zásob neobnovitelných zdrojů, jež mohou být ke konzumu ještě teor. využity; 3. zdůrazňuje, že masový konzum se týká pouze jedné až dvou desetin svět. populace a upozorňuje přitom, že tento zlomek populace svou nadměrnou spotřebou vyčerpává zdroje a zamořuje ovzduší a vody i těm, jichž se konzum netýká a z důvodů uvedených v bodě 1. a 2. ani týkat nebude.
consumer society société de consommation Konsumgesellschaft società dei consumi
Literatura: Douthwaite, R.: The Growth Illusion. London 1992; Fromm, E.: Mít, nebo být? Praha 1992; Marcuse, H.: Jednorozměrný člověk. Praha 1991.
Viz též heslo společnost ludická, společnost marnotratná, společnost materialistická, společnost narcistní nebo společnost postrevoluční v Petruskových Společnostech (2006)