Zaměstnanost
zaměstnanost – podíl zaměstnaných k ekon. aktivnímu obyv., přičemž za zaměstnané jsou považováni lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a rovněž ti, kteří právě nepracují z důvodu nemoci, stávky nebo dovolené. Kritiky oficiálně uváděné míry z. poukazují na to, že neodráží počet lidí pracujících často nedobrovolně či na zkrácený pracovní úvazek. O plné z. hovoříme, když aktuální míra nezaměstnanosti nepřevýší přirozenou míru nezaměstnanosti. V posledních letech nabývají v průmyslově vyspělých zemích na významu tzv. atypické formy z., které se od tradičních forem liší především délkou pracovní doby, její nepravidelností a dobou trvání pracovního poměru. Rizikovost těchto atypických forem z. spočívá především v neurčitosti jejich trvání a nedostatečné soc. ochraně pracujících při ztrátě zaměstnání. V makroekonomii se v širším slova smyslu hovoří i o „zaměstnanosti“ výrobních faktorů, tj. půdy a kapitálu. Mezi ekon. a s-gickým pojetím z. a nezaměstnanosti existují podstatné rozdíly. Zatímco ekonomie se vyjadřuje v abstraktních uzavřených modelech sestavených z čistě ekon. premis a kvantifikovatelných kategorií, v nichž je z. zkoumána v závislosti na poptávce, množství peněz, investic apod., s-gie zkoumá předpoklady těchto modelů (např. „ceteris-paribus-Klausel“), spol. faktory, institucionální konflikty, hodnotové systémy, které jsou základem tržního hospodářství.
employment emploi Beschäftigungsrate occupazione
Literatura: Samuelson, P. A. – Nordhaus, W. D.: Ekonomie. Praha 1991.