Antropologie symbolická
antropologie symbolická – teor.-metodol. orientace současné soc. a kult. antropologie, která zkoumá kulturu jako systém sdílených symbolů a významů. Koncepci kultury jako symbolického systému anticipovali v první polovině 20. st. lingvisticky orientovaní antropologové F. Boas, E. Sapir, B. L. Whorf. Rozhodující roli pro konstituování sémiotických teorií kultury v antropologii však sehrála na sklonku 50. let moderní lingvistika, zejm. práce R. Jakobsona a N. Chomského, které inspirovaly antropology k aplikaci lingvistických metod na studium kultury. V neposlední řadě ovlivnil vznik a.s. rozvoj takových věd. disciplín, jako jsou sémiotika, teorie informace a obecná teorie systémů. V Evropě koncepci kultury jako symbolického systému nejvíce rozpracovali L. Dumont a M. Douglasová, v USA D. M. Schneider, V. W. Turner a C. J. Geertz. Geertz nepovažuje za kulturu konkrétně vzory chování, ale chápe ji spíše jako soubor mechanismů, plánů, pravidel a instrukcí, jako určitou analogii kybernetických programů, které determinují lidskou činnost. Na rozdíl od představitelů kognitivní antropologie však nezaměřuje svůj výzkum na obsahy lidského vědomí, nýbrž na to, jak jsou významy a symboly sdíleny v procesu sociální interakce. V tomto smyslu také kulturu vymezuje jako uspořádaný systém symbolů a významů, podle něhož dochází k soc. interakci. Geertz označuje svůj přístup za sémiotický. Studovat kulturu pro něj znamená odhalovat sdílené kódy symbolů, významů a hodnot, podle kterých jednotlivci interpretují své zážitky a řídí své chování. Také Turner založil svoji teorii kultury na výzkumu symbolické interakce. Zvl. pozornost přitom věnuje formálním aspektům symbolické komunikace, která podle jeho názoru zrcadlí význam kult. aktivity, aniž si toho jsou účastníci interakce vědomi. Turner zastává interpretativní hermeneutický přístup ke studiu kultury, přičemž důraz klade na analýzu aktuálního používání symbolů ve specif. kult. kontextu mezi konkrétními jednotlivci. Z podobných zdrojů jako Geertz a Turner vychází také Schneider. Kultura podle něj představuje systém symbolů a významů. Zahrnuje kategorie, jednotky a pravidla o vztazích a způsobech chování, které vyjadřují smysl světa a podstatu věcí a jevů. Je nezbytné studovat kulturu jako koherentní systém symbolů a významů, který existuje ve své vlastní rovině, nezávisle na aktuálním chování lidí. Výsledkem takto koncipované kult. analýzy by mělo být právě odhalení vztahů mezi symboly a významy. Schneiderova koncepce tak ústí v požadavek výzkumu kultury jako autonomní sféry, neboť údajně jedině tak je možné postihnout vzájemné vztahy mezi kult., soc., a psychol. dimenzí společnosti.
symbolic anthropology anthropologie symbolique symbolische Anthropologie antropologia simbolica
Literatura: Geertz, C. J.: Local Knowledge: Further Essays in Interpretive Anthropology. New York 1983; Schneider, D. M.: American Kinship: A Cultural Account. Chicago 1980; Turner, V. W.: The Forest of Symbols: Studies in Ndembu Ritual. New York 1967.