Chartismus

chartismus – (z lat. charta = papír, listina; z řec. charté = list papyru) – název soc.-polit. hnutí angl. proletariátu z 30. a 40. l. 19. st., odvozený od tzv. People's Charter (Lidové charty), publikované v r. 1838 a žádající tajné volební právo pro všechny muže a odstranění korupce z veř. života. Tento min. program byl však spontánně doplňován i o další požadavky, především zrušení tzv. chudinského zákona z r. 1834, zvýšení mezd a zkrácení pracovní doby. Součástí ch. bylo i hnutí za tzv. Chartist Land Plan, podle něhož byla za děl. peníze vykupována půda a rozdělována mezi členy chartistické Land Company. Ch. předcházela plná legalizace odborů (viz též hnutí odborové) a boj za tzv. Great Reform Act, rozšiřující volební právo a odstraňující nejkřiklavější feudální přežitky polit. života. Ch. měl podporu dělníků, drobných výrobců i inteligence, a již proto byl hnutím nejednotným. Patřili k němu také stoupenci owenismu (Bronterr O'Brien), křesťanského socialismu Ch. Kingsley a tzv. feudálního socialismu. Postupně v něm převládli umírnění a ch. byl pohlcen systémem parlamentní demokracie. Vytvořil ale klasické formy děl. politické i liter. kultury a ovlivnil celé dobové spol. vědomí. Využíval široké spektrum forem polit. i ozbrojeného boje: petice, stávky, občanské nepokoje, polit. schůze a demonstrace, prvky občanské neposlušnosti i lokální ozbrojená povstání. V boji proti ch. byly organizovány policejní provokace a rozbíjeny schůze, byli používani konfidenti, děl. předáci byli korumpováni apod. V ch. vstoupil na polit. scénu typ děl. lidového vůdce (W. Lowett, Bronter O'Brien), děl. demagoga (Feargus O'Connor), revol. inteligenta, který odvrhl předsudky své „třídy“ a přešel na pozice děl. třídy (E. Ch. Jones). V ch. se také ustavila děl. publicistika (týdeník Nothern Star a další), vznikla literatura psaná „dělníky pro dělníky“, revol. poezie, balady a písně, děl. liter. a uměl. kritiky. V ch. a literatuře o ch. se zformovala spec. symbolika a estetika typická pro soc. román a soc. umění>, dlouhodobě ovlivňující nejen angl., ale i evrop. a severoam. umění a kritiku. Chartistického původu je rovněž etický postoj, podle něhož boj za osvobození proletariátu je „nejnormálnějším tématem století“ (E. Ch. Jones).

chartism chartisme Chartismus cartismo

Jiří Linhart