Imperativ kategorický: Porovnání verzí
(import na produkční server) |
m (finalizován tvar zápisu autorů hesel) |
||
| Řádek 10: | Řádek 10: | ||
<span class="section_title">Literatura:</span> ''Kant, I.'': (1785) Základy metafyziky mravů. Praha 1976. | <span class="section_title">Literatura:</span> ''Kant, I.'': (1785) Základy metafyziky mravů. Praha 1976. | ||
| − | + | ''[[:Kategorie:Aut: Havelková Hana|Hana Havelková]]''<br /> | |
[[Kategorie:Aut: Havelková Hana]] | [[Kategorie:Aut: Havelková Hana]] | ||
[[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]] | [[Kategorie:Terminologie/akční, interakční a regulativní sociální atributy, mechanismy, role, kompetence]] | ||
[[Kategorie:VSgS]] | [[Kategorie:VSgS]] | ||
Aktuální verze z 11. 12. 2017, 18:02
imperativ kategorický – (z lat. imperativus = rozkazovací; řec. kategoreo = tvrdím, označuji) – teor. specifikace morálního imperativu zformulovaná I. Kantem v protikladu k jakémukoli „hypotetickému imperativu“. I.k. se týká výhradně formy a principu, z něhož plyne jednání. Sestává ze 3 od sebe neoddělitelných formulí, vyjadřujících 3 zákl. znaky. 1. Všeobecnost vyjadřuje formule: „Jednej tak, aby maxima tvého jednání mohla být z tvé vůle ustavena všeobecným přírodním zákonem.“ 2. účel o sobě je vyjádřen větou: „Jednej tak, aby ses choval k lidství jak v osobě své, tak v osobě druhého jako k účelu a nikdy jako k prostředku.“ 3. Autonomie vůle založená v rozumu vyplývá z formule: „Vůli každé rozumné bytosti je třeba chápat jako ustavující všeobecné zákony.“ I.k. je vrcholnou a dodnes zákl. formulací novověké normativní etiky (viz též etika, „zlaté pravidlo jednání“).
categorical imperative impératif catégorique kategorischer Imperativ imperativo categorico
Literatura: Kant, I.: (1785) Základy metafyziky mravů. Praha 1976.