Intralingvistika: Porovnání verzí

(import na produkční server)
 
 
(Není zobrazena jedna mezilehlá verze od jednoho dalšího uživatele.)
Řádek 1: Řádek 1:
<span id="entry">intralingvistika</span> – (z lat. intra = uvnitř) – odvětví aplikované [[lingvistika|lingvistiky]] zabývající se srovnávacím studiem tzv. ''umělých jazyků''. ''I.'' zkoumá možnosti, jak takové jazyky vytvořit, jak je využívat a rozšiřovat na věd. základech, většinou s cílem zlepšit mezinár. komunikaci. Snahy o vytvoření pomocného jazyka pro potřeby mezinár. dorozumívání jsou velmi staré. Touto myšlenkou se zabýval např. už ''J. Å. Komenský'', ale hlavní projekty umělých jazyků vznikaly od 19. st. Vycházely především z jazyků přirozených, zejm. západoevrop. Nejvíce je rozšířeno ''esperanto'', které vytvořil varšavský lékař ''L. Zamenhof''. Přes uvedené snahy ale hlavním prostředkem mezinár. styku zůstávají některé živé [[jazyk národní|jazyky národní]], zejm. angličtina, dále němčina, francouzština, španělština aj., což svědčí mj. o tom, že životaschopnost a míra užívání jazyka jsou svázány s jeho přirozeným vznikem a soc. pozicí komunity, která je jeho přirozenou nositelkou.
+
<span id="entry">intralingvistika</span> – (z lat. intra = uvnitř) – odvětví aplikované [[lingvistika|lingvistiky]] zabývající se srovnávacím studiem tzv. ''umělých jazyků''. ''I.'' zkoumá možnosti, jak takové jazyky vytvořit, jak je využívat a rozšiřovat na věd. základech, většinou s cílem zlepšit mezinár. komunikaci. Snahy o vytvoření pomocného jazyka pro potřeby mezinár. dorozumívání jsou velmi staré. Touto myšlenkou se zabýval např. už ''J. Á. Komenský'', ale hlavní projekty umělých jazyků vznikaly od 19. st. Vycházely především z jazyků přirozených, zejm. západoevrop. Nejvíce je rozšířeno ''esperanto'', které vytvořil varšavský lékař ''L. Zamenhof''. Přes uvedené snahy ale hlavním prostředkem mezinár. styku zůstávají některé živé [[jazyk národní|jazyky národní]], zejm. angličtina, dále němčina, francouzština, španělština aj., což svědčí mj. o tom, že životaschopnost a míra užívání jazyka jsou svázány s jeho přirozeným vznikem a soc. pozicí komunity, která je jeho přirozenou nositelkou.
  
 
<div class="translations">
 
<div class="translations">
Řádek 8: Řádek 8:
 
</div>
 
</div>
  
-- ''[[:Kategorie:Aut: Buchtelová Růžena|Růžena Buchtelová]]''<br />
+
''[[:Kategorie:Aut: Buchtelová Růžena|Růžena Buchtelová]]''<br />
 
[[Kategorie:Aut: Buchtelová Růžena]]
 
[[Kategorie:Aut: Buchtelová Růžena]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:Příbuzné společenskovědní oblasti a disciplíny a jejich základní směry]]
 
[[Kategorie:Terminologie/komunikace a jazyk]]
 
[[Kategorie:Terminologie/komunikace a jazyk]]
 
[[Kategorie:VSgS]]
 
[[Kategorie:VSgS]]

Aktuální verze z 19. 1. 2018, 11:51

intralingvistika – (z lat. intra = uvnitř) – odvětví aplikované lingvistiky zabývající se srovnávacím studiem tzv. umělých jazyků. I. zkoumá možnosti, jak takové jazyky vytvořit, jak je využívat a rozšiřovat na věd. základech, většinou s cílem zlepšit mezinár. komunikaci. Snahy o vytvoření pomocného jazyka pro potřeby mezinár. dorozumívání jsou velmi staré. Touto myšlenkou se zabýval např. už J. Á. Komenský, ale hlavní projekty umělých jazyků vznikaly od 19. st. Vycházely především z jazyků přirozených, zejm. západoevrop. Nejvíce je rozšířeno esperanto, které vytvořil varšavský lékař L. Zamenhof. Přes uvedené snahy ale hlavním prostředkem mezinár. styku zůstávají některé živé jazyky národní, zejm. angličtina, dále němčina, francouzština, španělština aj., což svědčí mj. o tom, že životaschopnost a míra užívání jazyka jsou svázány s jeho přirozeným vznikem a soc. pozicí komunity, která je jeho přirozenou nositelkou.

intralinguistic intralinguistique Intralinguistik intralinguistica

Růžena Buchtelová