Kolaborace

kolaborace – (z lat. collaborare = spolupracovat) – slovo používané v polit. životě k označení vstřícné, morálně negativně hodnoceného chování individuí, skupin i nár. a státních celků v určitých mezních situacích, zejm. situacích násilného ovládnutí (podmanění) vlastního společenství jiným (větším, silnějším) celkem, přičemž nemusí vždy předcházet jejich vzájemný válečný střet. Do pejorativní polohy se význam slova posunul zvl. v souvislosti s dvěma posledními svět. válkami. Stalo se synonymem „národní zrady“. K. je vědomá spolupráce odměňovaná zpravidla získáním určitých polit. a ekon. výsad od vládnoucí skupiny, jejímž cílem je paralyzovat úsilí ovládaných po osvobození, emancipaci, resp. usnadnit jejich dokonalejší podmanění, příp. asimilování. Pojem k. se používá nejen v případě spolupráce s cizí okupační mocností, ale i když jde o víceméně vnucenou vládnoucí polit. sílu v totalitním systému bez přímé souvislosti s národnostním útlakem. Nařčení z k. včetně tzv. režimové kolaborace má charakter stigmatizace. Bývají zveřejňována po skončení období nár. a polit. útlaku; stávají se důvodem pranýřování, jejich opožděné odhalení bývá spojeno se skandálem. Snížení prestiže až po ostrakismus v rozměru individ., nár. i mezinár. v důsledku k. (pokud jde o k. institucí, polit. stran i celých národů) závisí na přísnosti morálních norem daného společenství i na dobové atmosféře. Totéž platí o právním postihu k. V Československu začátkem 90. l. 20. st. se k. s bývalým totalitním režimem postihuje pomocí tzv. lustrací. K. lze považovat za specif. téma sociologie politiky a sociologie morálky.

collaboration collaboration Kollaboration collaborazione

Jaroslav Bubeník